Lev Nikolajevič Tolstoj citáty

ruská, 1828 - 1910

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Citáty (111)

„A proto věřte sobě, když v duši vaší bude se ozývati nikoli přání předstihnouti jiné lidi, odlišiti se od druhých, býti mocným, znamenitým, proslaveným (taková přání často nastupují místo touhy po dobru), nýbrž věřte sobě, když hlavním přáním vaší duše bude, abyste sami byli lepší, neřknu: zdokonalili se, protože sebezdokonalování obsahuje v sobě cosi osobního, co hoví samolibosti, nýbrž řeknu: abyste se stávali tím, čím vás chce míti Bůh, jenž dal vám život, abyste objevovali v sobě onen prapočátek vložený ve vás a jemu podobný, abyste žili po božím, jak říká lid.“

„Aby člověk mohl žít čestně, musí se rvát, bít se, mýlit se, začínat a opět začínat, prohrávat a věčně zápasit. Tomu říkám charakter.“

„Blud nepřestává být bludem, i když jej sdílí většina.“

„Čím blíže jsou lidé k pravdě, tím jsou snášenlivější vůči cizím omylům. A naopak.“

„Člověk je svoboden pouze tehdy, když žije v pravdě. Pravdu však odhaluje rozum.“

„Člověk musí bojovat, aby žil lépe.“

„Člověk se podobá zlomku, jehož čitatel vyjadřuje, co vskutku je, a jmenovatel, co si o sobě myslí. Čím větší je jmenovatel, tím menší zlomek“

„Daně berou ti, kdož mají moc je brát.“

„Dokud budou na světě jatka, budou i pole válečná.“

„Falešný přítel je horší než nepřítel, protože nepříteli se vyhýbáš, kdežto příteli věříš.“

„Hrdina, jehož miluji celou duší, byl, je a vždycky bude krásný - je jím pravda.“

„Chci zemřit svou vlastní smrtí.“

„Je těžké milovat ženu a současně dělat něco rozumného.“

„Je třeba věřit v existenci štěstí, abychom byli šťastni.“

„Jedna bytost dosahuje jakéhokoliv tělesného štěstí jenom na úkor jiné bytosti.“

„Jednou tě zamrzí, že jsi nepromluvil, stokrát, že jsi nemlčel.“

„Každý člověk sice ví dopodrobna, v jakých složitých poměrech žije, ale přitom se bezděčně domnívá, že složitost těch poměrů i obtížnost jejich ujasnění je toliko jeho osobní, nahodilou zvláštností, a nikdy by ho nenapadlo, že jiní lidé mají stejně složité soukromé poměry jako on.“

„Každý chce napravit lidstvo, ale nikoho nenapadne, že by měl začít u sebe.“

„Každý verí ľuďom, a nie sebe. Aj ja som ľuďom veril a blúdil som ako v tajge... Každá viera len seba vychvaľuje. A tak sa všetci rozliezli ako slepé štence. Vyznaní mnoho, ale duch jeden. Aj v tebe, aj vo mne, aj v ňom. Nuž teda nech verí každý svojmu duchu a budú všetci jednotní. Nech je každý sám za seba, a všetci budú zajedno.“ — Vzkriesenie

„Každý žil tolik, kolik miloval.“

„Když bude každý zametat před svým prahem, bude celá ulice čistá.“

„Když vidíte děti, jak trýzní kočku nebo ptáčka, napomínáte je, učíte je soucitu s živým tvorem. Ale sami chodíte na lov a zasedáte k obědu, pro který bylo zabito pár tvorů. Nepozastavíte se nad touto zjevnou protichůdností?“

„Krásu může člověk poznat a zamilovat se do ní během hodiny, a přestane ji milovat ještě rychleji. Ale duši se člověk musí naučit znát.“

„Láska je jako tesaná šavle, leskne se a zraňuje.“

„Láska umírá, jakmile najde protivenství; její pravá podstata je volnost.“

„Láska začíná tím, že člověk se cítí sám, a končí tím, že po tom člověk touží.“

„Lepší je, když se dobro koná tak, že se můžeš zeptat koho chceš, a žádný o tom neví.“

„Lidé nežijí tím, že se o sebe starají, ale tím, že je v nich láska.“

„Lidé se často pyšní svým čistým svědomím, protože mají krátkou paměť.“

„Lidé se učí mluvit, a přitom hlavní umění je, jak a kdy mlčet.“