Kim Hjon-Hi citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

severokorejská, 1962

Citáty (5)

„... Pokaždé když jdeme ven, je tak krásné cítit svěží vzduch a chodit po městě. Ale ten svět, pohybem ruky jsem ukázala ven z okna, se mnou nemá nic společného. Ti lidé žijí svůj vlastní život. Říkám si, k čemu to všechno je, když přece brzy zemřu?“ — Slzy mé duše

„Každý už někdy viděl někoho jiného ve svízelné situaci. Jistě s ním cítil, ale podvědomě byl rád, že se mu neštěstí vyhnulo a že trpí někdo jiný. Často byl někdo zraněný, nebo trpěl nevyléčitelnou nemocí, někteří dokonce umřeli. Ale byli to oni, kdo museli zaplatit tu strašnou daň. Vždycky to byl někdo jiný. Ale tentokrát jsem to byla já. Tentokrát budou jiní v bezpečí přihlížet, jak umírám.“ — Slzy mé duše

„Když ztratíte obyčejnou lidskost, čím se pak budete lišit od divoké zvěře?“ — Slzy mé duše

„My nemůžeme určovat tvůj osud, Hjon-hi. To je věc soudu. Ale než to bude tak daleko, můžeme se pokusit o to, abychom tě udělali co nejšťastnější. - Já vůbec nechci být šťastná, odpověděla jsem. Chci, abyste mě zabili a já měla všechno za sebou.“ — Slzy mé duše

„Tohle je skutečně národní tragédie, lidé stejné krve, které spojují dějiny, musí žít jako rozdělený národ. Měli jsme stejnou řeč, stejné mravy a zvyky, a přesto jsme si šli vzájemně po krku.“ — Slzy mé duše