Karel Poláček citáty

česká, 1892 - 1945

Citáty (22)

Čím jsou naše fotografie starší, tím na nich vypadáme mlaději.


Hleď si udržet jasnou hlavu za všech okolností, když má člověk rozum, má si ho vážit a ne ho zahazovat pro pokleslost nervů.


Humor pročisťuje zrak.


Chcete vypadat veliký? Obklopte se malými lidmi.


Když má muž vážné úmysly, to není nic zvláštního, ale muž, který má slušné příjmy, a přitom má vážné úmysly - to je za dnešního času zvláštnost!


Když vložíme ruku do vody, v prvním okamžiku nepoznáme, je-li voda ledová nebo vroucí. Chybili jsme. Sedli jsme na vějičku. A nyní jsme vydáni v jeho ruce. A naděje na osvobození není; k tomu se nám nedostává peněz. Pro chudého není svobody... Dům na předměstí


Kněží, profesoři a ženy si nelibují v humoru. Všechny tři stavy chtějí být ctěny.


Mnohý ti dá radu, jak přeplavat moře, ale málokterý tě vytáhne z louže.


Muži se dělí na dvě skupiny. Jsou zdvořilí a nezdvořilí. Nezdvořilý muž nenabídne dámě své místo. Zdvořilý muž, když postřehne vstupující dámu, zamhouří oči a dělá, jako když spí.


Otcem humoru je sám pánbůh všemohoucí, jenž stvořil ďábla, který napodobuje dílo boží.


Po českém obědě jest seděti a tupě zírati.


Politika je nekompromisní oportunismus.


Poznáš-li svět, budeš si více vážit domova.


Prodlužoval spánek, aby přes den neudělal příliš mnoho hloupostí.


S úspěchem nejdou dělat žádné štráchy. Svět úspěch žádá.


Školy nejsou místa, kde se nabývá vzdělání, ale kde se dostávají vysvědčení, která jsou nutná k tomu, aby žák dostal existenci.


Tanec je rytmické blbnutí.


To je mládež, naděje národa!


Turistika, to je takové počínání, které má lidstvo k tomu, aby pobíhalo po lukách, stráních, skaliskách, vyráželo čas od času výkřiky nadšení, potom vyhledati jest výletní restauraci a vyrážeti výkřiky rozhořčení nad ledabylou obsluhou a špatnou kávou.


Záliba ve frázích vzniká z neznalosti fakt, z nepřítomnosti myšlenky a nedostatku úsudku vlastního, čímž se frázista dopouští zločinu podvodu.


Zvolal-li vojín Knotek ‚Kýho výra, desátníku, zdá se, že jsme obklíčeni‘, pak dlužno mu upříti existenci. Jisto totiž je, že nemůže existovati vojín, ať již Knotek či jiný, jenž odlehčil by si při seznání choulostivé strategické situace tímto zaklením.


Žižkovský lid toleruje drobné podvody, zvláště kdy se podaří.