John Lanchester citáty

britská, 1962

Citáty (6)

Bavili se spolu způsobem, z něhož vyzařovala faleš, takže i sebekratší zdvořilostní konverzace byla jako navoněný prd. (Chceme to, co máte vy)


Dvakrát ho to nebavilo a část jeho mysli se neubránila pocitu, že zaobírá-li se všední, opakující se dřinou, je to, jako by závodního koně zapřáhli do pluhu. (Chceme to, co máte vy)


Každý, kdo musí do práce chodit v obleku, den co den v hloubi duše trochu umírá. (Chceme to, co máte vy)


Když tak o tom dnes uvažoval, viděl, že internet je obrovské kolektivní spiknutí, jehož cílem je marnit čas lidí. Díky tomu, že intelektuální hnutí dostalo neomezenou svobodu, vyšlo najevo, co především lidé chtějí: civět na fotky, kde herečka Kelly Brooková ukazuje kozy.


Luxus znamenal něco, co je samozřejmě předražené, ale zároveň je to samo o sobě natolik příjemné, natolik rozkošné, že cena člověku nevadí, vlastně je to tak rozkošné, že se nákladnost stává součástí celého potěšení, součástí, která vyjadřuje rozdíl mezi těmi, kdo si nemůžou nic dovolit, a vyvolenými, kteří nejen že si leccos dovolit můžou, ale současně chápou, jak je žádoucí za to zaplatit takové peníze. Arabella věděla, že existují lehkomyslní boháči, kteří si můžou dovolit všecko; sice se k nim nepočítala, ale viděla to tak, že náleží k elitě, mezi ty, kdo vědí, co peníze znamenají, a přitom si můžou dovolit, co se jim zachce; a právě povědomost o významu peněz dodává dramatu vysokých cen obzvlášť na pikantnosti. Milovala drahé věci, protože věděla, co jejich cena znamená. Dokonale chápala významové odstíny. (Chceme to, co máte vy)


Mark vždycky věřil, že zjistit, jak dobrým je člověk námořníkem, lze až za špatného počasí. (Chceme to, co máte vy)