Jiří Krupička citáty

česká, 1913 - 2014

Citáty (10)

„Kvantitou ohlasu, odborného i neodborného, se hodnotí člověk a jeho dílo.“


„Miluji Beethovena, ačkoliv jsem pouhý geolog. Zážitek dobře provedené Sedmé symfonie je nezapomenutelný. Prožil jsem však silnější hnutí mysli díky suchosti a přízemnosti vědy. Najde-li geolog tektonickou linii, kterou po měsíci námahy doslova vyhmatal v těžkém terénu pralesa a jezer, jak vesele pokračuje ještě o tři sta km dál v severské tundře, je zaplaven pocitem hlubokého vnitřního uspokojení – štěstí. Směšné? Jen pro ignoranty světa vědy.“


„Může existovat nesmyslnost života, jestliže neexistuje její protiklad, smysl, který teprve dává smysl pojmu nesmysl?“


„Rozum a rozumnost bez spoluúčasti citu jsou prázdné pojmy pro vztahy mezi lidmi, mohou sloužit jen jako výplň bezobsažných vět. Rozum bez citu je všechno možné, jen ne rozum.“


„Touha po seberealizaci je součástí života. Člověk potřebuje vidět nebo alespoň cítit před sebou směřování své existence někam. U převážné většiny z nás pravděpodobně už od dětství stojí za naším snažením a chováním touha dosáhnout aspoň trochu výrazného a osobitého statusu mezi ostatními lidmi. čím silnější je tato snaha, čím větší je ctižádost člověka, tím širší okruh společnosti se snaží zaujmout k uznání své osobnosti.“


„Věř zdravému rozumu víc než heslům a „principům“, dodržuj slovo a závazky, nepodváděj svého životního partnera, kroť primitivismy svého „Já“, měj rád slušné lidi, braň se vládě peněz nad sebou, netřes se před smrtí – dokaž to a budeš n ě k d o vedle davu osvobozených šašků.“


„Žádný prorok –zakladatel nebyl sám; jinak bychom o něm nevěděli. Vždy ho doprovázela, poslouchala a uctívala skupina učedníků, předávala jeho slova dál a po jeho smrti je třídila, shrnovala a dogmatizovala jako články víry…“


Bez dobrých autobiografií by světová literatura byla nesmírně ochuzená. Bez prvků osobního života, ať jakkoli umělecky přetvořených, je beletrie těžko představitelná; poezie je bez nich nemyslitelná.“


Historie vědy je dlouhou řadou úspěchů a neúspěchů, bojů myšlenek a lidí, radostí a zklamání. Je v ní extatický duch stejné síly a niternosti jako v historii umění a literatury. Stavět duševní život vědcův a jeho práci na nižší úroveň v pomyslné hierarchii hodnot je projevem zakrnělé mysli.“


Rozum je základní a nejdůležitější životní nástroj člověka. Komunismus tento nástroj zneužil, nová filozofie jej podceňuje a demokracie si s ním až příliš často neví rady. A přece nic lepšího než rozum nemáme a mít nebudeme.