Jiří Hásek citáty

J. H. Krchovský · pseudonym

česká, 1960

Citáty (37)

,,A o co se to jako snažíš“ sykla/ čímž uhasila ten náš Požár těl… / no, nevím, na co dosud byla zvyklá/ svlíknout i ji jsem ale možná měl (Dvojité dno)


…Dost, a už ani slov více/ nebo to skončí neštěstím/ jediná možnost – rozejít se!/ teď akorát mít ještě s kým (Dvojité dno)


…Smrt venku čeká na tuzéra/ jak láska na kost obraná… / jak přežít den až do večera? / jak přežít noc až do rána?! (Dvojité dno)


..Jestliže, bože, jsi, tak už mě neser / podmínky, kterýs dal, jsou prostě nefér! / nikdo mi neřekl při cestě na svět / že jednou budu zas muset jít nazpět (Já už chci domů)


A tak šel čas… Někdy se vlekl / letěl i stál; tu fajn, hned ekl / a boží mlýny mlely, mlely… / a najednou je po prdeli (Já už chci domů)


Ach, život je tak trapný, bože / jak uprdnutí do sloulože.


Co dám si letos k Valentýnu? / nesu si stovku ze sběrny… / nedám si nic, ač láskou hynu! / byl jsem si včera nevěrný (Já už chci domů)


Čas všechno vyléčí, tak jaké copak… / krása se promění v přesný svůj opak / srdce se zastaví a mozek vypne… / z hlediska věčnosti docela vtipné (Nad jedním světem)


Darovat znamená něčeho vzdát se / potěšit příjemce a tím i dárce / nicméně všechno je otázka vkusu… / Tak zavři oči a otevři pusu (Nad jedním světem)


Dnes jsem si koupil květináč/ a zasadil pažitku/ Děkuji, Bože! ,,Není zač…“/ dnešek byl plný zážitků (Dvojité dno)


Chci ti říct, nežli mě přemůže dřímota / že jsem tě miloval! Do konce života… / poslední polibek, poslední doteky / Nikdys tu nebyla a klíč hoď do řeky (Nad jedním světem)


Chybíš mi…Ano, ty / dům plný prázdnoty/ plný mých povzdechů/ od sklepa po střechu // Dům plný neklidu/ z něhož už nevyjdu/ až napřed nohama/ a se mnou touha má (Dvojité dno)


Já, za mnou díra v obraze / zmírám tu steskem – po Praze! / uvězněn v cizí osobě / umírám steskem po sobě (Já už chci domů)


Jakože jsem... Dál nejdu ve svém předstírání ničemuž tady nerozumím (Nechci ani) a snad mne to i ctí... Jen nevím, nač být hrdý když sdílím tentýž svět se všemi těmi zmrdy


Jen samotu mám, zde a všude… / když od ní jdu, jen blíž jdu k ní / i po smrti dál se mnou bude / i proto ji tak miluji (Já už chci domů)


Jsou zločiny, k nimž netřeba mít motiv / jsou básně, jimž by ublížilo motto... / dnes ožeru se sám, a do němoty! / a bezdůvodně, - tedy právě proto.


Kde asi dneska jsi… S někým, či sama? / já jsem už navždy sám. (Nepřišla známá…) / co asi děláš teď?... Pánbůh tě potěš / mě taky ostatně, děláš-li totéž (Nad jedním světem)


Mlčela, lehce rumělá / (podle mě česky uměla)…/ udělal jsem jí z kundy prejt / …blaženě vzdychla: ,,It was great!“ (Nad jedním světem)


Ne, nechci nic… Jen se mi stýská po tvém hlase / ozvěna tvého jména tichem rozlehla se… / až do smrti jsem čekal na tvůj telefonát / a čekám pořád… Víc už ale nelze skonat (Nad jedním světem)


NEBE TI MOČÍ NA VLASY / pojď ke mně, bydlím blízko / vždyť celá mokrá jsi / a zas se blýsklo / pojď, než oba na kost zmoknem... / nemám mnoho místa v bytě / vyřeším to ale hbitě / vyhážeme všechno oknem / vše, co bude překážet / i květiny s vázou... / vyhážeme všechno ven / všechno půjde do hoven / všechno, včetně nás dvou


Nebudu sprostý, budu vlídný/ a nesnížím se k neviau hovad/ - čekám tvůj dopis (už dva týdny…)/ abych jej mohl ignorovat (Dvojité dno)


Nerad bych sahal pánubohu do svědomí / beztak je nemá, to by nebyl ani bohem / jenže můj život je mi nějak povědomý! / bylo mi někdy hůř? Ne… Ale bude, mnohem (Nad jedním světem)


Neví, co říká! Začla štkát a hned pak smát se / - má to být pocta pro mě, nebo reklamace? / (nějaký pátek mám už po záruční lhůtě…) / a co tím vůbec myslela, tím: ,,Miluju tě“ ? (Nad jedním světem)


Oči jak magnety, napětí šílené / - co se jí hlavičkou (nebo čím) honí?... / ještě je čas říct: Spi! – Od této chvíle ne / … k ránu se zbláznila. Já taky. – Do ní (Nad jedním světem)


Přežil jsem tvoji zář, přežiju temnotu / přežil jsem přísliby, přežiju hrozby / mám ještě hrdost svou! Vlastně už jenom tu / protože důvod k ní s tebou jsem pozbyl (Nad jedním světem)


Přijdu hned! – Schoval jsem v kapse jed na krysy/ a cestou z hajzlu pak kradmo tě vočíh… / - bůh se mnou ještě má úmysly jakýsi! / a pěkně ďábelský, jak čtu v tvejch očích… (Dvojité dno)


Se sebou přít se, škoda času… / upírat duši věčnou spásu? / důkaz, že duše není věčná / přijmu až s koncem nekonečna (Já už chci domů)


Stáhni si kalhotky… Bude to snazší / i tak je toho dost, co mě teď straší / proč ještě navzájem sebe se děsit…. / tak si je sundej a hoď si je přes kvicht (Já už chci domů)


Stav ducha vždy je záhadný/ ubývá slov, přibývá čárek…/ Dušičky jsou už za dva dny/ a já pro tebe nemám dárek (Dvojité dno)


Šest braníků mých věrných – hyjé! / nocí mne vezou a já sním… / - kdo pije sám, že s ďáblem pije? / vždyť nejsem sám, když chlastám s ním (Já už chci domů)