Jaroslav Irovský citáty

česká, 1985

Citáty (1)

Někdo se rodí, aby svůj život prožil jako květina. Roste a roste pod dohledem ostatních, kteří čekají, jak se vyvine. Rozvine se do krásného květu a všichni jen obdivně zírají a čichají, stále a stále dokola se nechávají opíjet tou omamnou vůní a krásou a nemůžou se jí nabažit. A pláčou, když pomalu usychá, a až její život skončí, vkládají ji do herbáře, aby si uchovali vzpomínky na ni na věčné časy. A já jsem jako obyčejný bodlák. Bez vůně, bez barev, odpuzující a odstrašující svým vzhledem a ostny, které píchají při možném doteku. Od počátku až po konec jsem stále jen plevelem, nepotřebným a škodlivým, v lepším případě volně rostoucím, v tom horším vytrhnuvším i s hlubokými kořeny a spálen. Ale jsem to já. Nepotřebuji kvést do sta barev a vonět pro ostatní. Nechci jim však ani škodit. Chci jen nechat volně růst… bez fanfár a pozornosti... (ze sbírky Příběhy sráče)