Francis Scott Fitzgerald citáty

americká, 1896 - 1940

Citáty (29)

,,Vím, že tě občas zvábí lyra, chodíváš přece na Shakespeara. A hvězda žraná červotoči, oblaží šosácké tvé oči:)." Na prahu ráje


"Její hlas je plný peněz" - Velký Gatsby


"Jsem ráda, že je to děvče. A doufám, že z ní vyroste hloupá nána - protože to je v tomhle světě pro holku to nejlepší, být hezká hloupá nána."


„Gatsby věřil v to zelené světlo, v šílenou vzrušující budoucnost, která před námi rok za rokem ustupuje. Teď nám unikla, ale to nevadí – zítra poběžíme rychleji, ještě víc rozpřáhneme paže… A jednoho nádherného rána – Tak se potácíme kupředu, jako lodě proti proudu, bez přestání odnášeni zpět do minulosti.“


A tak sebou zmítáme dál, lodě deroucí se proti proudu, bez přestání unášeni zpátky do minulosti.


Až někdy dostaneš chuť někoho kritizovat, vzpomeň si, že ne všichni lidé na tomhle světě měli takové výhody jako ty.


Bídný prach, který se zvedal za jeho sny. -Velký Gatsby


Byl mužem své ženy, nepatřil sobě.


Být zdrženlivý v úsudcích vyžaduje nekonečné naděje.


Ďábel vydává nezměrnou energii na to, aby nás přesvědčil, že mu ustupujeme jen v maličkostech.


Chování zůstává nedotčeno i nějaký čas po tom, když se zhroutí morálka.


Minulost se nedá opakovat.


Mládí je sen, forma chemického šílenství.


Myslel jsem na Gatsbyho úžas, když poprvé spatřil zelené světlo na konci Daisyiny loděnice. Gatsby věřil v to zelené světlo, vzrušující budoucnost, která před námi rok od roku ustupuje...


Na nedotknutelnost se platí neúplností. To nejlepší, co ti mohu přát, mé dítě, je trocha neštěstí.


Na trávníku a na cestě se kupily tváře těch, kdož spřádali teorie o tom, jak je Gatsby zkažený, a on stál na těch schodech, kynul jim na rozloučenou a skrýval před nimi svůj nezničitelný sen...


Naučme sa človeku preukázať priateľstvo, pokiaľ je živý, a nie až keď zomrie


Naučme se projevovat přátelství k člověku, dokud je živý, a ne když umře.


Naučme se ukázat člověku přátelství, dokud je živ, a ne, až když umře.


Nechci na tobě, abys mě měl takhle rád pořád, ale chci, aby sis to pamatoval. Někde ve mně bude vždycky ten člověk, kterým jsem dnes večer. Něžná je noc


Nechci žít, v první řadě chci milovat, žít chci jen mimochodem.


Nemohu vám popsat, jak mě překvapilo, když jsem přišel na to, že ji miluji, kamaráde.


Nic nemůže být tak ohnivé a tak svěží jako to, co člověk dokáže nahromadit v příšeří svého srdce.


Potom ji políbil. Když se jejich rty setkaly, rozkvetla pro něj jako květina a vtělení bylo úplné. (Velký Gatsby, s. 94)


Ve skutečně temné noci duše jsou stále tři hodiny ráno, den za dnem.


Věděl, že když tuto dívku políbí a navždy zasnoubí své nevyslovitelné vidiny s jejím smrtelným dechem, nebude se jeho mysl už nikdy lehce vznášet jako mysl boží.


Víš, ty jsi přece jen trochu složitá." "Ale ne," ujistila ho spěšně. "Ne, to opravdu nejsem - jsem jenom - jsem jenom spousta všelijakých jednoduchých lidí dohromady.


Žádný žár a žádná svěžest se nedokáže rovnat tomu, co člověk nahromadí v přeludech vlastního srdce.


Život začíná vždycky znova, když zvadne.