Chuck Palahniuk citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1962

Citáty (99)

„If I told you how it tasted, you would never, ever again eat calamari. (Guts)“

„It's only after we've lost everything that we're free to do anything.“

„Jak potřebujeme, aby všechno bylo ocedulkované a vysvětlené a rozložené na prvočinitele. Dokonce i když je to docela určitě nepochopitelné. Dokonce i Bůh. (Zalknutí)“

„Je spousta dobrých důvodů, proč zůstat naživu, vykládám jí a doufám, že nebudete požadovat jejich seznam.“ — Program pro přeživší

„Je těžké zapomenout na bolest, ale ještě těžší je pamatovat si to pěkné. Po štěstí nám nezůstanou žádné jizvy. Z klidu a míru se tak pramálo poučíme.“

„Jestliže nevíte, co chcete, budete mít nakonec spoustu toho, co nechcete.“

„Jsme prostřední děti dějin, televize nás vychovala, abysme uvěřili, že jednou z nás budou milionáři a filmový hvězdy, ale kdepak. A teď nám to zrovna dochází. Takže se do nás neserte.“

„Katastrofa je přirozenou součástí mého vývoje, směrem k tragédii a rozkladu. Přetrhávám svoje spojení s hmotnými statky a vlastnictvím, poněvadž jedině sebezničením mohu odkrýt hlubší sílu svého ducha. (Klub rváčů)“

„Každá závislost, tvrdila, je jen způsob, jak řešit jeden a tentýž problém. Drogy nebo přejídání nebo alkohol nebo sex, je to jen jiný způsob, jak najít mír. Uniknout tomu, co víme. Našemu vzdělání. Našemu soustu z jablka. Jazyk, vykládala, je jen způsob, jak vysvětlením popřít zázrak a slávu světa. Rozložit na prvočinitele. Zapřít. Řekla, že lidé se nedokážou vypořádat s tím, jak nádherný svět ve skutečnosti je. S tím, že se nedá vysvětlit ani pochopit. (Zalknutí)“

„Každý koho miluješ ťa raz opustí alebo zomrie.“

„Když jeden neví, co chce, tak si nakonec pořídí fůru věcí, který nechce.“

„Když nevíme koho nenávidět,začneme nenávidět sami sebe.“

„Když umíráš, lidé tě doopravdy poslouchají, místo toho.....aby jenom vyčkávali, až budou na řadě.“

„Keď sa prebudíš v inom čase na inom mieste... Môžeš sa prebudiť ako iný človek?“

„Klacek a kámen kosti ti zláme, ale bacha na slova, bacha na ně. (Ukolébavka)“

„Koho milujeme a kdo miluje nás: ti dva nikdy,nikdy nejsou jedna a tatáž osoba.“

„Kondom je popelčin střevíček naší generace. Když potkáš někoho cizího, navlíkneš si ho. Protančíte celou noc a pak ho zahodíš. Myslím ten kondom, ne toho cizího člověka.“

„Kupuješ nábytek. Říkáš si, toto je poslední pohovka, kterou kdy budu v životě potřebovat. Kup si pohovku, pak budeš pár roků spokojený, ať už se stane cokoli, alespoň sis vyřešil nákup pohovky. Potom tu správnou soupravu nádobí. Potom tu perfektní postel. Ty závěsy. Ten kobereček. Pak jsi v zajetí svého hnízdečka a věci, které jsi vlastníval, teď vlastní tebe.“

„Lidi si nedokážou udělat u druhého představu o takové ctnosti, o jaké si nejsou s to udělat představu sami u sebe. Než aby věřili, že jste silnější, je podstatě lehčí věřit, že jste slabší.“ — Program pro přeživší

„Marlina životní filosofie, řekla mi, je, že může zemřít každým okamžikem. Tragédií jejího života je, že neumírá. (Klub rváčů)“

„Měřítkem naší lidskosti je, jak zacházíme se zvířaty. Zvířata se rychle stávají posledními skutečnými oběťmi. Jedinými otroky a jedinou kořistí. Podle zvířat definujeme člověka. Bez zvířat by nebylo lidstva ani lidskosti. Bez zvířat bude lidstvo, ale ne lidství. (Strašidla)“

„Mladí lidé zkameněli a jiný pohled na věc je vůbec nezajímá. Je neuvěřitelné sledovat mladou generaci, která je ve skutečnosti plná starých lidí.“

„Mně tehdy můj život připadal až moc úplný - a možná, že musíme všechno rozbít, abychom ze sebe dostali to nejlepší.“

„Moje generace si ze světa jenom utahovala, ale nijak ho nevylepšila. Strávili jsme tolik času hodnocením toho, co vytvořili druzí, až jsme toho sami vytvořili hrozně, hrozně málo. (Zalknutí)“

„Možná se do pekla nechodí za to, co uděláme, ale za to, co neuděláme.“

„Na těch několika minutách filmového záznamu, které někdo označuje za podvrh a jiní zase za nezvratný důkaz, je nejspíš prostě něčí teta Běta, na kterou přišel cyklus. Pobíhá po lese, baští bobule a brouky a snaží se vyhnout všem lidem, dokud se zase nepromění zpátky. – „Nešťastná ženská,“ povídá Mandy Cojávímčí. „No jen si představ, že tě miliony lidí viděly na filmu nahatého.“ (Strašidla; Povídka od Chybějícího článka)“

„Narodili jsme se k utrpení. Pokud se s tímhle dokážete smířit, dokážete se smířit s čímkoli, co se na světe děje. To je ta ironie. Když tohle přijmete, už nikdy nebudete trpět.“

„Narodit se je jako vejít do domu. Zamknout se v domě bez oken. A jakmile jste v domě dost dlouho, zapomenete, jak to venku vypadalo. Bez zrcadla zapomenete i vlastní podobu.“

„Nejsi překrásná a jedinečná sněhová vločka. Jsi stejná rozkládající se organická hmota jako každý a všichni patříme na stejný kompost... Naše kultura způsobila, že jsme všichni stejní. Nikdo už není doopravdy bílý nebo černý nebo bohatý. Všichni chceme totéž. Individuálně neznamenáme nic.“

„Někdy něco uděláš a je to blbě. Někdy je blbě to, že to neuděláš.“