Cecelia Ahern citáty

irská, 1981

Citáty (73)

Manželský život zatím probíhá normálně. Jsme manželé teprve deset dní a za tu dobu jsme se pohádali… jenom desetkrát. Ha Ha. (S láskou Rosie)


Měla bys mít po boku někoho, kdo tě dokáže učinit šťastnou – šťastnou tak, aby sis připadala, že se samým štěstím vznášíš. (S láskou Rosie)


Mlčení vyžaduje spoustu energie, protože místo mluvení přemýšlíte.


Myslela jsem si, že jsi zapřísáhlá odpůrkyně manželství. – To je pravda, jenomže já nejsem ženská, která se chce vdávat a přitom chodí s mužským, co se ženit nechce. V tom je ten problém. (S láskou Rosie)


Napiš mi, zavolej mi, pošli mi mail nebo přileť na návštěvu. Anebo udělej všechny tyhle věci najednou. Prostě cokoliv, jen abych věděla, že jsi stále ještě mezi živými. Chybíš mi. Zdraví tě Rosie (S láskou Rosie)


Naše vzpomínky jsou pro nás jediné pojítko s minulostí, které nám zbývá. Cesta ze ztracena


Naučil mě, že město za moje pocity nemůže. Není to jeho chyba, že se tu necítím dobře. Že vůbec nezáleží, na jakém konci světa žijete, ale na tom, co máte tady." Zlehka se dotkla spánku. ,,Tady je ten skutečný svět, kterým žijete - svět snů, naděje, fantazie a vzpomínek. Jsem v něm šťastná," pousmála se. A protože jsem šťastná tady," znovu se zlehka dotkla hlavy, ,, jsem šťastná i tady," řekla a rozhodila ruce, jako by chtěla obejmout celou okolní krajinu. (Kdybys mě teď viděla)


Něco někam založit znamená dočasně zapomenout, kam tu či onu věc člověk odložil. Já si vždycky pamatuju, kam co dávám. Nesnažím se pátrat po věcech, které já osobně nikam nezakládám, mě trápí věci, kterým narostou nožičky a někam odkráčejí. Cesta ze ztracena


Někdy lidé zkrátka nic víc nepotřebují, jen jistotu, že je jim někdo nablízku. (Cesta ze ztracena)


Někdy potřebujeme veškeré lepidlo, které je k sehnání, jen abychom se nerozpadli na kousky. (Díky za vzpomínky)


Někdy se nám lidé ztratí přímo před očima. Někdy, když se ztratíme, vás někdo po dlouhé době najde, i když vás měl skoro až pod nosem. Cesta ze ztracena


Nepamatuju si, kdy jsem si naposledy dala skleničku. Nepamatuju si, kdy se za mnou naposledy otočil nějaký příslušník opačného pohlaví (kromě lidí, kteří na mě v kavárnách obracejí naštvané pohledy, když Katie začne ječet). Nepamatuju si, kdy mě vlastně naposledy zamrzelo, že se mnou žádný příslušník opačného pohlaví neotáčí. Připadám si jako nejhorší matka na světě. A mám pocit, že když se na mě Katie dívá, dobře chápe, že nemám ponětí, co vlastně dělám. (S láskou Rosie)


Nepředstírej, že je všechno v pořádku, protože vidím, že to v pořádku není. (S láskou Rosie)


Nezpívala dokonce ani ve sprše, ze strachu, aby nepopraskalo zrcadlo.


Nikdo nikdy nenajde ponožku, která se ztratí při praní, jenom tím, že kvůli ní obrátí celý dům vzhůru nohama,řekla a mávla rukou. Prostě se někde ukáže. Cesta ze ztracena


Občas je dobré, když se cítíte trapně. Občas je dobré, když ostatním připadáte zranitelní. Občas je to nutné, protože díky tomu v sobě následující den objevíte dosud nepoznanou část sebe sama. (Vzpomínky na zítřek)


Ožeň se se Sally a na to zatracené ticho zapomeň! (S láskou Rosie)


Pokud jde o mou paměť, rozlišují tři kategorie věci k zapamatování:ty které chci zapomenout, ty které nemohu zapomenout, a věci už zapomenuté, dokud jsem si je znovu nevybavila. Sběratel skleněnek


Potřebuješ někoho, kdo ti pomůže uskutečnit tvé sny a kdo tě zbaví strachu. (S láskou Rosie)


Poznámka o tom, že láska a válka stojí na stejných základech. Jak je možné, že jsem ve svých nejtemnějších okamžicích, v nejhrůznější době, prokázala největší statečnost? Jak je možné, že v sobě odhalíte neuvěřitelnou sílu, i když máte pocit, že jste na samém dně, a jak je možné, že vás tahle síla vyzvedne výš, než kam jste se až dosud dostali? Tyhle protiklady spolu souvisejí a je podivuhodné, jak rychle se dokážou obrátit. Zoufalství se může proměnit ve štěstí díky obyčejnému úsměvu, který vám věnuje nějaký úplně cizí člověk. A jediná vyděšená osoba dokáže změnit vaši sebedůvěru v panický strach. (Díky za vzpomínky)


Prosím tě, neodtahuj se ode mě. Už několik týdnů ses mi neozvala. Byl jsem strašně šťastný, že jsem tě zase viděl…prosím tě, napiš mi brzy. Zdravím tě Alex (S láskou Rosie)


Prosím, Bože, ak ma počúvaš a práve nerozprašuješ svoj zlatý prach na všetkých šťastných ľudí na svete, urob mi láskavosť a presvedč moju rodinu, aby aspoň raz chcela to, čo ja... (S láskou Rosie)


Představy a sny člověku jenom lámou srdce.


Přítel vám řekne, že vás miluje, mrtvý manžel vám řekne, že se máte znovu zamilovat, a vy si uděláte šálek čaje.


Rosie, drahoušku, je ti šestadvacet a zbývá ti ještě deset let života, než se za vším zavře opona. Měla bys odsud vypadnout, užívat si a přestat brát na svá bedra útrapy celého světa; to mám na starosti já. A přestaň na něj čekat. (Ruby; S láskou Rosie)


Takovéhle události, zásadní dramatické změny v lidském životě, jsou jako magnet, který lidi buď spojí, anebo rozdělí. (Cesta ze ztracena)


Tatínek spát nepotřebuje. Je tady jenom proto, aby mě krmil a přebaloval. (S láskou Rosie)


Tohle je naše příležitost. Přestaň se bát a využij ji. Slibuji ti, že se postarám, abys byla šťastná. Miluji tě. Alex (S láskou Rosie)


Ty mě bereš takovou, jaká jsem, ale jiní ne. Jenomže tu nejsi. (S láskou Rosie)


Určitě je to skvělý přítel a určitě ti říká báječné, milé věci. Ale není tady. Je několik tisíc kilometrů daleko, pracuje jako lékař v obrovské nemocnici a žije v luxusním bytě se svou snoubenkou, která je taky doktorka. Nemyslím, že chce v dohledné době tento způsob života opustit a vypravit se za svobodnou matkou, která bydlí v mrňavém bytě, pracuje na podělaný částečný úvazek v továrně na kancelářské sponky a kamarádí se svou kolegyní, která jí každou vteřinu zasypává emaily. Takže přestaň čekat a trochu se rozpohybuj. Žij svůj vlastní život. (Ruby; S láskou Rosie)