Willy Vlautin

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1967

Nové komentáře u autorových knih

Vždycky přijde noc Vždycky přijde noc

„Čteno při nemoci, tak mi toho moc neutkvělo, bohužel.“
— magnolia

Vždycky přijde noc Vždycky přijde noc

„Na knížku jsem narazila úplně náhodou a vlastně jsem ani nevěděla o čem bude. Rozhodně mě nezklamala. Na toto téma jsem ještě nic nečetla a pro jednou jsem zase ráda, že žiju, tam kde žiju a opět si uvědomuji, jak se mám dobře. Lynette byla skvělá, moc jsem jí fandila. Matka byla neskutečná, ale po jejím konečném monologu, jí tak trochu chápu. Ne každý to ustojí.“... celý text
— amanek

Vždycky přijde noc Vždycky přijde noc

„Výborně napsaný příběh o touze po základních jistotách a pocitu bezpečí v nelítostném světe. Vždycky přijde noc je strhující četba o sociálních problémech, o životě na hranici bídy a snaze odrazit se ode dna. Hlavní postava je třicetiletá Lynette, která se snaží získat pro sebe, matku a staršího retardovaného bratra jistotu v podobě vlastního bydlení. Děj, který působí živě, se odehrává ve dvou dnech, kdy veškeré snahy hlavní hrdinky gradují. Prostřednictvím flashbacků se postupně odhaluje celý její životní příběh. Tahle holka to měla těžké vždy, přesto se nevzdává. Jejím opakem je matka, dávno zcela rezignovaná, nešťastná a sobecká, neustále s flaškou po ruce. Tady jsem čekala, že by to mohlo být dobré, ale bylo to mnohem víc, tohle je napsané naprosto skvěle, je to tak autentické, že vás osud Lynette pohltí, soucítíte s ní a přejete jí ať dosáhne svých cílů. Moc doporučuji.“... celý text
— Dela111

Vždycky přijde noc Vždycky přijde noc

„Při čtení jsem si říkala, jaké mám štěstí, že nežiji v Americe a nemusím se prát se životem jako Lynette a řešit problémy, které ji pronásledují.“
— anovy64

Vždycky přijde noc Vždycky přijde noc

„Lynette je třicetiletá žena, která žije se svojí egoistickou vyhořelou matkou a postiženým dospělým bratrem, který je svým intelektem na úrovni tříletého dítěte. Snaží se, aby měli na měsíční platby za dům a provoz domácnosti. Ale je unavená a znechucená svým životem, kdy vidí, že se snaží a je to k ničemu. Navíc jim majitel oznámil, že uvažuje o prodeji domu, kde Lynette bydlí. Během dvou dnů, které se v knize odehrávají poznáváme Lynettinu minulost a dozvídáme se, proč žije na okraji společnosti ač by si ráda užívala klidný život. Vracíme se v příběhu do minulosti a poodkrýváme temmnou a děsivou část Lynettina života. Já smekám před autorem, protože jsem dostala v příběhu obrovskou nálož emocí. Lynette zpočátku fandíte, pak jí nadáváte a vztek přejde v lítost a chvílemi i v obdiv. Málokdo zažije ve svém životě tolik, co zažila Lynette a tají se vám dech nad tím, jak se se vším vypořádala. Já jí nakonec fandila. Ano, na dno se může dostat každý, ale vydrápat se zpátky je sakra těžký...a když nemáte absolutně žádnou podporu ve svém okolí, je to o to těžší. Nebudu vám prozrazovat, jestli to Lynette zvládla nebo ne. Jen vím, že než žít v toxickém prostředí, je lepší prostě odstřihnout vazby a žít si po svém...“... celý text
— Ctenar1202

Přejít na knížky autora