Viola Ardone

italská, 1974

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Vlak pro děti
Vlak pro děti
Nejsem jako džbán
Nejsem jako džbán

Nové komentáře u autorových knih

Nejsem jako džbán Nejsem jako džbán

„Smutné téma, místy nepochopeno, ale kniha stojí za přečtení.“
— J&B

Vlak pro děti Vlak pro děti

„Každý z nás máme vztah se svojí matkou, s svými rodiči. A každý z těchto vztahů je něčím specifický, jiný... Těžko proto hodnotit knihu, kde je ústředním tématem právě tento vztah. Dítě posláno pryč z nějakého důvodu. Motiv mámy jasný, pro dítě nepochopitelný. Hezký střet generačních názorů... pěkně napsané.“... celý text
— TheCiko5

Vlak pro děti Vlak pro děti

„Je to silný příběh. O tom žádná. O těžkých rozhodnutích, o vině a odpuštění. Ale zpracování slabé a pro mě jaksi neuvěřitelné. Vůbec nevím jestli je to podle skutečné události. Na konci knihy chybí doslov nebo nějaká poznámka autorky. Ve vlaku, je dlouhán s brýlemi dětem představen jako Gaetano Macchiaroli a říká, že v práci se zabývá knihami a spolu s ostatními soudruhy zorganizovali tuhle krásnou akci. Děti z chudého, válkou zbídačeného jihu Itálie jsou vlakem převezeny na sever, kde se o ně postarají místní náhradní rodiny. Na wikipedii není o vlaku ani zmínka. A nějak se mi nechce věřit těm rozdílům Sever x Jih. Vím, že sever Itálie i dnes je průmyslový a bohatší než zemědělský jih. Ale tady ta prezentace severu roku 1946, dostatek a lepší jídlo, kultura, bydlení ( každé dítě má svoji postel a dokonce svůj pokoj), školství bez šikany, fyzických trestů a plno pochopení, když se ti nedaří, úplné rodiny, láska Derny, Rose a celé její rodiny k Amerigovi !? oproti jihu, kde si o tomhle všem můžou nechat leda tak zdát a hlavně ta vylíčená láska matky Antoniety.... to mi přijde trochu přehnané. Za ten konec po skoro 50 letech přidávám * I tak doporučuji“... celý text
— Doubravka1975

Nejsem jako džbán Nejsem jako džbán

„Ty jo, první a druhá část skvělá, moc se mi to líbilo a bavilo mě číst o pravidlech , o tom jak to chodilo v Itálii a kupodivu ani ta máma mi nebyla proti srsti. Takto žila byla vychovaná, udřená, o dceru měla strach, aby si nezkazila život, třeba mimomanželským dítkem, protože tehdy to žádný med teda nebyl. Měla jsem tu její mámu ráda, protože z ní byla cítit láska k dětem a zájem, ale zároveň smysl pro výchovu a povinnost, tak to podle mě má ale být. Často ten kdo má opravdu rád působí někdy jako Herodes, a ti kdo jsou na pohled láskyplně vyhlížející prýští z nich city, tak ti nejsou ve skutečnosti nic moc. Celkově dnešní trend, že se po dětech nic nechce a když jsou malé musíme vše tolerovat nevede k ničemu dobrému, dle mého. Dítě potřebuje hranice, důslednost a spousta práce než se z něj vyloupne milý společník pro okolí. Takže mě se to líbilo. Druhá část to, ale zazdila rapidně a tedy hodně velké zklamání, navíc jsem čekala hodně citátů co si napíší do sešítku a kde nic tu nic.“... celý text
— Noisette73

Nejsem jako džbán Nejsem jako džbán

„Ačkoliv v knize je hned na začátku upozornění, že osoby i události jsou pouze dílem fantazie, můžeme najít ve Wikipedii (https://cs.wikipedia.org/wiki/Franca_Viola) i v několika dalších článcích na internetu, že Franca Viola je skutečnou postavou, jejíž příběh v roce 1965 otřásl sicilskou tradicí a změnil zákony. Příběh Olivy v knize této spisovatelky (jenž překvapivě má také jméno Viola, jen křestní) je v podstatě stejný, jen jsou změněny některé nedůležité události, které však ve skutečnosti byly ještě mnohem horší. Například skutečné Viole dokonce unesli bratra a zbili její matku. Soud je však popsán téměř přesně dle skutečnosti. Až poté, co jsem si našla tato fakta, jsem v plné míře ocenila význam a sílu této knihy. Jen jedno jsem nepochopila: proč spisovatelka svým způsobem vlastně zatajila, že jde o příběh podle skutečné historické události.“... celý text
— Aneleh

Přejít na knížky autora