Rudolf Höss

Přidat do oblíbených Koupit knihy

německá, 1900 - 1947

Nové komentáře u autorových knih

Velitelem v Osvětimi : autobiografické zápisky Velitelem v Osvětimi : autobiografické zápisky

„Když Eicke vybral Höße do služby v koncetračním táboře Dachau, měl Höß za sebou výkon trestu za fémovou vraždu v jednotkách Freikorps v délce 6 let, rozsudek zněl 10 let. Fémový soud a následná vražda je známá v Německu od 13. století , většino se jednalo o vraždu vynesenou za zradu. Göring vyhrožoval fémou při norimberském procesu, některým nacistům ( zdroj John . K. Latimer americký lékař, který se staral o nacistické zločince v Norimberku ). Po službě v Dachau Höß povýšil a pokračoval jako velitel tábora v Sachsenhausen. Když bylo plánováno zřízení Osvětimi , byl vybrán Höß pro své pracovní nadšení a stal se velitelem. Höß vypovídal i při Norimberském procesu , byl jsem vyučen v Dachau, zdokonalil jsem se v Sachsenhausenu a Osvětim považoval za své vrcholné dílo. Cynicky a s nesmírnou ochotou vypovídal v Norimberku, uvádí psycholog Martin Gilbert ( kniha Norimberský deník). Můj úkol mě zcela naplňoval a neviděl jsem v tom nic jiného než práci. Nebyl jediný nacista, který svých činů nelitoval, tvrdost, sebekázeň, plnění rozkazů to byl Höß a další nacisté. Po propuštění z vězení v roce 1929 vstoupil do Artamanské ligy, která propagovala agrární život, návrat k přírodě, chtěl postavit statek na německém venkovu, chovat zvířata, místo hospodářského statku postavil největší továrnu na smrt.“... celý text
— vvikingg

Velitelem v Osvětimi : autobiografické zápisky Velitelem v Osvětimi : autobiografické zápisky

„Zajímavá kniha z druhé strany. Myslím, že rozhodně není na škodu si to přečíst.“
— apq

Velitelem v Osvětimi : autobiografické zápisky Velitelem v Osvětimi : autobiografické zápisky

„Informace o nejděsivějších časech našich dějin a to přímo z "první ruky" od budovatele tábora a architekta nejšílenějších továren na smrt, tak to tedy byla síla. Merleho dramatizaci jsem už četl 2x, takže jsem trochu tušil Hößovu psychologii (prostě magor, co do puntíku a s uspokojením plnil jakékoli rozkazy). Ale i tak je to pro mě nepochopitelné a hlavně pořád (a to už jsem toho na toto téma přečetl opravdu hodně) něpředstavitelné. Prostě jsou všechna ta čísla už tak moc obrovská, že se jen těžko představuje co to znamená 1.5 milionu mrtvých, jak na té ploše mohlo existovat v jednu chvíli 100 000 a více lidí, co to znamenalo 1000 lidí v jedné plynové komoře, atd, to nepobírám a před lety mi v tom nepomohla ani návštěva Osvětimi a jen tomu všemu přidala děsivější rozměr. Höß mě ve svých zápiscích vlastně nezklamal, předkládá často jen holá fakta, překvapivě nekrmí čtenáře srdcervoucími pohádkami, že on nic, že to někdo jinej. Na druhou stranu hodně věcí přikrášluje (třeba průběh zplynování, který prezentuje jako vlastně strašně humánní a cool věc), děsivé podmínky vězňů zmiňuje jen velmi okrajově a celou řadu věcí takticky vynechává úplně (asi nejvíce z toho křičí praktická absence Mengeleho, ten a jeho pokusy, jakoby podle Höße v Osvětimi vůbec nebyli). A prostě nevěřím, že by velitel komplexu neměl alespoň řádovou představu o množství "jednotek", které tábor "zpracoval". Co se mého hodnocení týče, tak literárně to není žádné veledílo, které ještě "kazí" předmluvy, dovětky a hromada poznámek, ale jako literaturu faktu hodnotím po stránce informací a musím tedy za plný počet. ---------------- Jistěže byl takový rozkaz čímsi neobvyklým, čímsi nestvůrným. Avšak při náležitém zdůvodnění se mi tento likvidační postup jevil jako správný. Žádnými úvahami jsem se tehdy nezabýval — obdržel jsem rozkaz — a mou povinností bylo jej splnit. O tom, zda byla tato masová likvidace Židů nezbytná, anebo ne, o tom jsem si žádný úsudek dovolit nemohl, tak daleko jsem nemohl vidět. Jestliže „konečné řešení židovské otázky“ přikázal sám Vůdce, pro starého nacionálního socialistu žádné další úvahy neexistovaly, tím méně pro velitele SS.“... celý text
— david5746

Velitelem v Osvětimi : autobiografické zápisky Velitelem v Osvětimi : autobiografické zápisky

„Autobiografie jednoho z potrestaných válečných zločinců není literárním skvostem, ani nevyvolává skvělé pocity z přečtení, ale je "samostudií" o svém životě, svědectvím "obyčejného" Němce, který uvěřil v nacismus a stal se z něj nepřemýšlivý nástroj likvidační politiky. Nic jiného neexistovalo - pro něj a věřím, že i pro jeho souvěrce či jiné příslušníky SS (a nejenom pro ně) - než stoprocentní splnění nařízených rozkazů a stalo se to hlavním životním cílem a vůbec si nestačili uvědomit - a to ani po válce - co to bezcitně prováděli. Autobiografii hodnotím jako literaturu faktu: dozvěděl jsem se mnoho dalších doplňujících informací - jak to tenkrát vše probíhalo.“... celý text
— konicekbily

Velitelem v Osvětimi : autobiografické zápisky Velitelem v Osvětimi : autobiografické zápisky

„trvalo mi docela dlouho než jsem ji přečetl,není to ale tím ,že by obsah nebyl zajímavý, spíš stylem jak je to napsané a ty různé předmluvy a doslovy o tom ani nemluvím.“... celý text
— Benny215

Přejít na knížky autora