Pavel Juráček
česká, 1935 - 1989
Populární knihy
/ všech 10 knihNové komentáře u autorových knih
Deník IV.: 1974–1989
„Jméno Pavel Juráček mi nic neříkalo, díky knize O Pavlovi jsem se dostala k tomuto deníku č. IV. Pak jsem si půjčila v knihovně film DVD Případ pro začínajícího kata. Tím chci říct, že jsem se ponořila do zvláštního Juráčkovského prostoru. Ačkoli Juráček osobně byl, myslím, líný alkoholik. A ačkoli ve svých denících nepíše moc zajímavých informací, spíš o denních banalitách, osobních záležitostech, než o politice, situaci v zemi. Ale přesto jsou neodolatelně zajímavé, pro totální upřímnost. Když píše o sobě, nepřipustí žádné vylepšování a sám sebe koriguje, napomíná a usvědčuje ze lži. Líčí svou neschopnost psát, svoje trápení, nemohoucnost. Psaní nenávidí a přitom se jím chce živit. Cokoli napíše, přijde mu falešné, stále texty přepisuje, ale většinou jen kouká a celé dny nic nedělá. Ví, co chce napsat, a nedokáže to. Cokoli se vyjádří slovy, už podle něj není přesně to, co to mělo znamenat. Teď když vím, jaké porody byla jeho díla, chtěla bych od něj vidět víc filmů a číst víc knih. Sama tomu nerozumím, čím je všechno kolem Juráčka tak zvláštně zajímavé, asi přece jen kolem něj cinká to tajemno, které tam chtěl dostat.“... celý text
— TipsyChipsy
Deník IV.: 1974–1989
„Závěrečný svazek deníků, třebas strohých, je nejzajímavější. Obsahuje postřehy k dění kolem Charty 77 i zkušenosti z emigrace. Juráčkovo vidění událostí lze porovnávat se vzpomínkami Dani Horákové vydanými v knize O Pavlovi.“... celý text
— Lenka4
Deník (1959–1974)
„o matce mluví úkosem, fotr se na něj jako malýho vysral. dětství se na něm, jako na každým z nás, podepsalo (jedničku jsem nečetl).
potřeboval odbornou pomoc. dřív tomu lidi řikali lenost a sentimentalita. je to pro něj omluvou?
místama je ho vám líto, místama jste to vy, místama se řikáte, že skvěle píše, místama víte, co bude dál, místama vás sere.
komu čest, tomu čest. díky pavle“... celý text
— lavash
Deník III. (1959–1974)
„Prokousal jsem se zatím všemi 3 svazky Juráčkových Deníků a netrpělivě čekám na závěrečný čtvrtý svazek ! Je to hotový labyrint zoufalství, kterým Juráček procházel a na druhé straně projevoval málo empatie k mnohým svým kolegům v branži. Ale filmy "Postava k podpírání " a " Případ pro začínajícího kata", patří k mým oblíbeným. S jeho pohledem na Allena Ginsberga jsem ovšem v hlubokém rozporu ! Velkou část v Denících zabírají Juráčkovy trampoty se ženami: s trochou zlomyslnosti si představuji, jaké by asi bylo jeho utrpení, kdyby ho eroticky zajímali chlapci. Vysoce oceňuji i autenticitu 50-tých a 60-tých let, která na mne z Deníků dýchá !“... celý text
— Mišima
Deník III. (1959–1974)
„Pavel Juráček ve svých denících skvěle zachycuje prostředí filmové tvorby a vztahy mezi lidmi, kteří se na ní podíleli a z nichž mnozí dodnes v oboru působí. Na pozadí autorových tvůrčích muk a domácích konfliktů se odehrávají zásadní dobové politické události. Škoda, že s ohledem na jeho ne zrovna příkladný životní styl nelze doporučit četbu deníků mládeži do osmnácti let.“... celý text
— Lenka4
Pavel Juráček - knihy
Žánry autora
Povídky Literatura česká Literatura naučná Biografie a memoáry Historie Umění
Štítky z knih
deníky životopisy, biografie 50. léta 20. století komunismus normalizace (1969-1989) scénáře režiséři Magnesia Litera
Juráček je 10x v oblíbených.