Orhan Pamuk
turecká, 1952
Populární knihy
/ všech 12 knihNové komentáře u autorových knih
Jmenuji se Červená
„Dobre sa to čítalo, zaujímavo to bolo zpracované, prostredie a doba tomu pridávali, ale celkovo to bola vlastne len obyčajná detektívka.“
— Petok
Sníh
„Jediná "politická" kniha Orhana Pamuka. Tentokráte se ocitáme v zimním Karsu, městě na etnokulturní křižovatce tureckých dějin, kde život člověka nemá valnou hodnotu, kde čistota a nevinnost neustále se sypajícího sněhu přikrývá veškerou špínu města, chudobu, hříchy, ukolébává samotu, vzpomínky, neuspokojenost a nenaplněnost života a snáší poetická osvícení hlavní postavě, básníku Kaovi, který se i se svým pozápadněným pohledem vrací z Německa, aby sepsal článek o fenoménu sebevražd "šátkových dívek". Svět, jaký zde nalezne, s jakým vnitřně bojuje i jakému se poddává a jenž bojuje mezi sebou a snaží se vyrovnat se světem okolním, je obrazem politicko-společenské reality Turecka, který může krásně mást evropského čtenáře a veškeré jeho stereotypní představy o životě, myšlení a vůbec vědomí Turecka.“... celý text
— Ruralista
Rusovláska
„Tenhle příběh plný paralel a náhod jež vytvořily nakonec dokonale uzavřený osudový kruh, byl na mě až moc 'vyrobený' a přes počáteční autentičnost, nakonec jí tímto ztratil. Úplně rušivě na mě zapůsobila poslední kapitola vyprávění rusovlásky, ta to doslova potopila svojí polopatickou výpovědí a ubrala na kouzlu. Příběh by lépe fascinoval nedokončený. Trochu skomíral i způsob vyprávění, tam se Pamuk hodně odklonil od toho brilantního stylu, za který jsem ho milovala. Předpokládám, že jak jde čas, je nějak tlačený k oslovení většího publika a to je škoda. Jeho talent v prvních románech mi učaroval a katapultoval v mém žebříčku na nejvyšší příčku. Z úcty k nadání a nápadu srážím jen jednu hvězdu, ale tohle už není pan Božský spisovatel..“... celý text
— Ivaksa
Sníh
„Tuhle knihu jsem četl tak nadesetkrát. Ka přijíždí do Karsu zapadnutého v závějích sněhu a tam se začíná rozvíjet sled událostí, u nichž člověk od začátku tuší nedobré konce. V reáliích Turecka, spletitých politických a náboženských, lokálních i národních poměrech, je velmi těžké se vyznat, takže chvílemi jsem si připadal jak v nějakém Kafkově románu a otázka je, jestli jméno "Ka" nemělo tento pocit rovnou navodit. S hlavní postavou, která vlastně jen proplouvá událostmi Karsu a ve skutečnosti dělá jen všechno pro to, aby mohla být s Ípekou a odvézt si ji do Německa, jsem se nebyl schopen nějak ztotožnit. Děj je stavěný na trvalém napětí, člověk doslova cítí nebezpečí vycházející ze skrytých animozit. Některé pasáže jsou docela drastické a jiné zase odporně ubrečené či patetické, zajímavé jsou flashforwardy určitých událostí. Tak či tak vcelku chápu oceňovanost románu, který dokázal na malém prostoru zachytit mnoho aspektů života v téhle zemi, byť pro našince je jich půlka docela šílených. Tahle kniha se musí přečíst několikrát, pokud normální Evropan chce aspoň trochu proniknout do spleti vztahů v Karsu a pochopit jednotlivé motivace. Tak či tak čtení je dost obtížné, bez spádu a knihu jsem mnohokrát odložil.“... celý text
— muf-rodrigo
Rusovláska
„Pro Orhana Pamuka mám už dlouho slabost. Touto knihou se to jen potvrdilo. Málokdo by uměl popsat hloubení studny tak poutavě.“
— VerStetinova
Orhan Pamuk - knihy
2020 | Cosi divného v mé hlavě |
2007 | Jmenuji se Červená |
2009 | Sníh |
2011 | Černá kniha |
2012 | Muzeum nevinnosti |
2015 | Istanbul |
2012 | Nový život |
2014 | Tichý dům |
2010 | Bílá pevnost |
2019 | Rusovláska |
Žánry autora
Literatura světová Fejetony, eseje Romány Umění Historické romány
Štítky z knih
eseje postmoderna sebevražda láska zfilmováno 16. století 17. století vzpomínky básníci rodinné vztahy
Pamuk je 70x v oblíbených.