Michaela Ella Hajduková

Populární knihy

/ všech 21 knih

Nové komentáře u autorových knih

Dorianova kliatba

„Tato kniha mě velmi mile překvapila a na konci rozbrečela. Autorka se inspirovala knihou Obraz Doriana Graye, kterou mám moc ráda. Četla jsem jako maturitní četbu. Příběh, kde láska překonala staletí... Postavy Doriana z obou knižních příběhů se podobají tím, že oba pohltí krása obrazu jejich podobizny. Nicméně tento Dorian je krapet jiný a dojde mu, co způsobil... Nicméně pozdě... Prozrazovat určitě nebudu. No a jak již z názvu vyplývá, kletba ho na světě uvěznila na mnoho desetiletí. Příběhem se prolínají Dorianovým vyprávěním obě doby. Jeho tehdejší dávná i nynější, což dává knize krásnou atmosféru jakéhosi tajemna. Nechybí ani jemná romantická linka. A to, že nové šance dostáváme, že láska může překonat dlouhé časové období a zde i jedno celé století, ke konci příběhu můžeme vidět. Poučit se z minulosti a být vděční za novou šanci... To se v příběhu povedlo a já jsem si hezky pobulela. Knihu jsem si moc užila a znovu se k ní vrátím. Dostala se ke mně v rámci knižní štafety.“... celý text
— Monuschka

Draculova žena

„Psycholožka Karolína jezdí každý rok se svými přáteli na nějakou neobvyklou dovolenou. Když ale tentokrát přijde její nejlepší kamarádka Saša s tím, že by jeli do Rumunska, Karolína je zásadně proti. K této zemi cítí odpor, ačkoliv nikdy nepřišla na to, čím to je. Zatímco její přátelé se na místě dobře baví, její podivná úzkost se znásobuje. A když jednoho večera narazí v blízkosti hradu Poenari na smečku vlků, ukryje se před nimi právě v opuštěném hradu. Je ale skutečně opuštěný? Nebo v něm najde něco, co netušila, že vůbec kdy ztratila? Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Karolíny a také Ilony Szilágyiové. Kdo byla Ilona? Druhá manželka Vlada III. A to byl kdo, nejspíš se teď ptáte. Znáte ho jako Draculu. Už jsem doma, asi si říkáte. Co se vám vybaví jako první, kdy se řekne Dracula? Pokud upír a Transylvánie, tak jste na tom podobně, jako jsem byla já před přečtením této knihy. Upřímně jsem do knihy nešla s žádným očekáváním. Vlastně jsem si myslela, že budu číst právě o upírech, všude bude samá krev a mord a já budu litovat, do čeho jsem se to dala. Realita? Místo děsu a hrůzy jsem dostala příběh velké a osudové lásky. A to je moje gusto. Od knihy jsem se nemohla odtrhnout a hlavní postavy se mi každou stránkou dostávaly pod kůži víc a víc. Bylo mi jedno, jestli zrovna čtu pasáž ze současnosti nebo tu z 15. století, příběhu jsem postupně propadala a byla zvědavá, co bude dál. Autorka zkombinovala skutečné historické postavy a skutečná místa ve vlastním příběhu s prvky fantasy, romantikou i erotikou a mně to maximálně sedlo. Ke knize se určitě jednou vrátím, abych od začátku vnímala všechny detaily, když už vím, jakým směrem je příběh veden. Po dočtení se vraťte zpátky na začátek a znovu si přečtěte citát před prologem. Poté vás zasáhne ještě víc.“... celý text
— adela.hol

Draculova žena

„Kniha se skvěle četla. Bylo to napínavé a krásně romantické čtení. Obě dějové linky byly hodně zajímavé. Nicméně ke konci mi to přišlo už malinko překombinované a v tom prolínání různých linek jsem se ztrácela. Mám pocit, že zde Dracula není prezentován tak jak jsme zvyklí, ale to mi teda vůbec nevadilo. Kniha navíc líčí dějiny, které u nás nejsou úplně stěžejní, takže jsem se dozvěděla i něco nového.“... celý text
— katallinka

Sudička zo severu

„Tá severská mytológia sa mi páčila, aj zápletka napínavá, nech už aj to premieňanie predýcham... Mám rád opis krásnej prírody, život ľudí, tu aj cit pre spravodlivosť!! A koniec? Prečo tam Lucy liezla?“... celý text
— MiJant

Nájdem ťa v čase

„Nebýt knižní štafety, k téhle knize bych se asi jen tak nedostala. Námět je zajímavý, je tu hned několik pasáží k zamyšlení, ale kniha mi přijde poměrně krátká na to, co vše se snaží předat. Zrovna tohle je příběh, kde by třeba takových sto stran navíc nebylo na škodu. A i to by možná bylo málo. První půlka by se skoro dala považovat za takový dlouhý úvod a druhá půlka knihy toho vysype na tak malém prostoru docela dost. Některé části pak působí trochu chaoticky, uspěchaně, nekonzistentně. Některé věci mi přišly takové nakousnuté a nedořešené... což byla docela škoda. Mimo to, jsem občas měla při čtení pocit, že se k sobě pasáže s cestováním do minulosti (hlavně do té skutečně vzdálené) celým tím jejich výzkumem a příběhem hlavních postav vlastně ani tak moc nepasují. Jasně, historické okénko bylo fajn, ale občas mi to přišlo jen jako vycpávka děje a natažení stran. Bylo to trochu jako upečené sušenky, co se mi v ruce začnou rozpadat, chuťově budou dobré, ale nebude to prostě ono, protože ten poměr ingrediencí prostě úplně nevyšel a vím, že asi přijdou i lepší sušenky. No, každopádně i přes několik mých výtek, nemůžu říct, že bych byla vyloženě zklamaná, to ne. Kniha se mi četla dobře (dokonce jsem ani nečekala, že mi čtení ve slovenštině nebude dělat žádný větší problém - ale přiznávám, že co je kozub a paplón jsem si musela googlit :) a některé kapitoly se mi hodně líbily. Hlavní dvojice mi byla sympatická, i když jsem si k nim taky chvíli hledala cestu a velké plus u mě měly i všechny hudební scény. Přečetla bych si knihu znovu? Nejspíš ne, ale za jedno přečtení určitě stála. Za mě je to tak mezi 3 až 3 a půl * podle etapy knihy.“... celý text
— B.Wilde

Přejít na knížky autora