Matyáš Tachecí
česká, 2000
Nová kniha
Gronnyho dobrodružství - Matyáš Tachecí
Princ Gronny tráví většinu času v hlubokých lesích se svým vlčím přítelem, místo toho, aby se věnoval svým povinnostem na královském dvoře. Přitom je z velmi vá... detail knihy
Nové komentáře u autorových knih
Gronnyho dobrodružství
„Musím hned na začatku dát bod za worldbuilding. Svět příběhu je detailně promyšlený, plný originálních konceptů a bytostí (a jejich skvělých ilustrací). Dokonce i pro fantasy typičtí elfové jsou zde ztvárnění odlišně.
Svět je nicméně nejen hlavním tahounem, ale také téměř jediným. Příběh, jenž se v něm odehrává, působí náhodně a zmateně, i když je přímočarý. A za to můžou z velké části postavy.
Vedlejší postavy jsou méně než archetypy, jsou statické, nudné, mohly by je zrovna tak nahradit kusy dřeva; když mají dvě vlastnosti, je to moc. Co se týče protagonisty, ten nějakou osobnost má - mohla se ale lépe projevit vzhledem k tomu, že je kniha vyprávěná retrospektivně z jeho pohledu.
Jenže jde i o to, jakým způsobem je vyprávěná - a to zkratkovitě. Spousta scén, kde se postavy sbližují, je jen shrnutá do pár vět, a pak se čtenář těžko stará o vztahy mezi nimi. A i když se autor někde více rozepíše, zdá se, jako by se vědomě snažil, aby byl jeho sloh co nejméně zajímavý.
Vraťme se ještě k ději. V jednom aspektu musím opět vyzdvihnout originalitu - a to ohledně faktu, že velká bitva ohrožující celý svět je vlastně jen záminkou k tomu, aby se ústřední skupina dala dohromady a vydala se na to opravdové dobrodružství. Podobné inovace je ovšem lepší zkoušet, když už je autor trochu vypsaný. Gronnymu by spíše prospělo dvě části příběhu více propracovat a vydat je samostatně.
Gronnyho dobrodružství je kniha plná promarněného potenciálu. Pokračování si přečtu s nadějí. Tento díl ale mohu doporučit jen ve dvou případech: pokud máte zálibu v "začátečnické fantasy" nebo pokud jste fanoušci postmodernismu a rádi hledáte v knihách reference na jiná díla.“... celý text
— Misty-K
Gronnyho dobrodružství
„Rozhodla jsem se pro tuto knihu, protože mám ráda fantasy a zaujala mě anotace. :)
Přestože jsem knize dala jen necelé 4 , velmi se mi líbila a od začátku do konce mě bavila. Chvílemi jsem měla pocit, že příběh dýchá podobnou energií jako Hra o trůny, i když je psána mnohem jednodušším stylem. To možná může někomu vadit, mě ale ne. Text byl čtivý a nikde jsem se v příběhu neztrácela.
Jednoduchost mi začala trochu vadit až ve druhé polovině knihy, kde bych si dokázala představit více zvratů.
Romantická linka nebyla ani potřeba, ale byla jen lehce a chápu, že jsou čtenáři (spíše čtenářky), kteří ji tam prostě potřebují.
Já bych ji viděla jinde a mám sto chutí napsat fanfikci, za kterou už uvidím tu reakci autora - nejspíš mi poděkuje za propagaci, ale vzápětí mě zabije za to, že si nedokážu pomoct a hned mi jede mysl takovým divným, zvráceným způsobem.“... celý text
— veronikaJ36e
Gronnyho dobrodružství
„Knížku jsem získala v rámci spolupráce od autora Matyáš Tachecí. Velice si toho vážím a děkuji za možnost.
Příběh začíná tím, že princ Gronny spolu se svým věrným vlkem Drápem loví srnce. radost z úspěšného lovu zkazí náhlá změna počasí. Takže jsou nuceni se schovat pod skalním převisem, aby přečkali to nejhorší. Gronny to prospí a ráno je naštěstí nebe bez mráčku. Mohou se tedy vydat na cestu domů.
Na knížku jsem se docela těšila, podle anotace to znělo zajímavě a říkala jsem si, že by to mohl být takový návrat do světa fantasy. No ale úplně mě to nechytlo. Knížka je hodně popisná, což je fajn, ale nepůsobí to na mě moc dobře, připadá mi to občas i na sílu. Nápad na příběh není vůbec špatný, ale provedení krapet selhalo. Slovy manželova bráchy: Ruda dobrá, ale způsob těžby katastrofální. Už na prvních stránkách jsem se setkala s několika dost nelogickými věcmi a vše se jen nabalovalo. Děj byl trochu předvídatelný, ale to mi obvykle moc nevadí, neberu to jako nějaký problém, ale vždycky jsem ráda, když mě autor překvapí a dodá tím knize něco zajímavého. Tady jsem se s tím tolik nesetkala. Myslím, že se autor potřebuje prostě vypsat, projít si různé rady jak psát, pravidla atd a mohlo by to být super. Tohle mi kolikrát připomínalo slohovku z češtiny.
Další věc, co mě trošku překvapila a popravdě ne příjemně, bylo grafické zpracování. Obálka knihy je moc pěkná, ale ten vnitřek mi nesedl. Šedé okraje působí nic moc a tomu zdobení to škodí. Ilustrace uvnitř mě moc nezaujaly, ale nadpisy kapitol jsou pěkné. Kdyby to bylo jen s těmi nadpisy a ornamenty u čísla stran, myslím, že by to působilo rozhodně lépe. A v neposlední řadě kniha prostě nevoní jo jsem asi divná, ale tu vůni nových knih miluji a tady mi to spíš připomnělo nějakou učebnici
Je mi líto, že dávám takové hodnocení. Snad v budoucnu se autor víc vypíše a třeba další knihy naplní potenciál, který mají. Manželův brácha by dal 1 packu, já si nejsem stále jistá. Ale ta 1,5 je asi za mě vypovídající.
1,5 / 5 “... celý text
— PawlušQa
Gronnyho dobrodružství
„Matyáše Tachecího jsem si zamilovala jako osobnost. Je prostě živelný bavič a tak bude dnešní recenze na jeho prvotinu GRONNYHO DOBRODRUŽSTVÍ s růžovými brýlemi. Jenže-mně se ten příběh fakt líbil!
Gronny se narodil do královské rodiny-rodu Ochránců Srdce světa, a tak je samozřejmě předurčen k velkým činům. Když nahlédne velký Mistr Gallo díky spícímu kouzlu do budoucnosti, s hrůzou zjistí, že se blíží apokalypsa. Temný nekromant díky trhlině vstoupí do světa živých a vraždami si tvoří ohromnou armádu nemrtvých. Válečné prvky autor zvlášť barvitě vybarvil-představte si, že zabije prostý lid okolo a buch-armáda se zvětšuje... Jak ale zachránit domov? No samozřejmě posíláme Gronnyho na dobrodružství, kde potkává nové přátele. I když to vypadá, že neštěstí je zažehnáno, opak je pravdou. Král zemře. Ať žije nový král. Jenže posvátný Strom umírá a je třeba jednat. Dobrodružství tak samozřejmě pokračuje, po boku se přidává čarodějka Tess (takže se těšme i na romantickou linku), ale protože jsme ve světě fantazie, tak nechybí další netvory, magie i lidské bestie...
Upřímně-jde o klučičí jednoduché čtení. (Proč ne). Usmívala jsem se na každé kapitole, kterou otevírala rosnička Maty a upřímně-pak jsem i hádala, jestli přijde bouřka, nebo budou padat i trakače. Atmosféru to však naladilo a samotné vyústění příběhu se mi líbilo - trefnější název knihy bych prostě nevymyslela :-)“... celý text
— Mon.CouCou
Gronnyho dobrodružství
„Sakra, tohle mě mrzí, ale bylo to fakt špatný. Přiznám se, že mě nalákala nádherná obálka. Ale tam to bohužel s pozitivy končí.
Hned první stránka mě přímo praštila pěstí do očí. Krkolomná, divná a primitivní větná skladba je něco, co doprovází celou knihu. V závěsu se táhnou pravopisné a gramatické chyby, prapodivná stylistika a rozdělení kapitol. Vztahy mezi postavami jsou více než nesmyslné. Všichni si hned rozumí a během dvou vteřin jsou přátele na život a na smrt. U dialogů jsem měla pocit, jako by mezi sebou mluvili AI roboti.
Ve světě je world building na bodě mrazu a možná spíš i pod. Proč je hlavní záporák nejsilnější mág? Jak ovládá magii? Jak se dokáže teleportovat z jiného světa? No a vysvětlení? Černá magie. Ale co to sakra znamená?! Celkově mi vadilo, že jsou čtenáři informace o světě prostě předhazovány bez jakéhokoli vysvětlení. Tyhle potvory žijou tady a zrodili se z tohohle. Tento rod nemá rád tenhle a tak dále. Všichni jsou přehnaně naivní. Třešničkou na dortu byl očarovaný toulec šípů. Ale jak je možné, že nikdy nedojdou? Odpovědí jedné z postav je: „Tomu se říká magie.“ Bez komentáře. Za mě osobně je úplně jedno, jestli jde o young adult nebo oddechové fantasy. Magický systém je jeden z nejdůležitějších prvků tohoto žánru a v této knize je naprosto nelogický.
Jediné pozitivum, které jsem dokázala najít, je popis bitev, který se mi většinou opravdu líbil. Autor umí barvitě popisovat boj a strategii. Jde vidět, že se vyzná ve zbraních a v tom, jak fungují. To musím ocenit! Škoda jen, že se ve stejném duchu nenese i zbytek knihy. Příběh je prostě příliš šablonovitý. Neděje se nic a zároveň všechno. Během 3 dní se zrodí nejsilnější armáda světa, během dalších 3 je poražena. Hurá, vyhráli jsme! Ale ne, musíme opět vyrazit na výpravu, následuje konec světa číslo dvě. Hrdinům (jestli je tak lze nazvat) vždycky všechno projde. Zrodí se konflikt a nebezpečí? Nevadí, o pár řádků níž je vše vyřešeno, a většinou to má na svědomí bezchybný Gronny, jehož dokonalost mi fakt lezla krkem. A takhle to pokračuje po celou knihu.
Bohužel musím knihu zařadit mezi jednu z těch horších, co jsem četla, což mě opravdu upřímně mrzí. Zvlášť když vím, že se jedná o začínajícího českého autora. Při čtení jsem si připadala, jako kdybych četla roleplay někoho, kdo vyrostl na Tolkienovi, Martinovi a Sapkowském, a jednoho dne si řekl: „Jaké by to asi bylo, kdybych se sám ocitl ve fantasy světě?!“. Jenže tam to s podobností zmiňovaných mistrů končí. Takhle kniha měla zůstat v šuplíku.
Knize dávám jednu hvězdičku za snahu a dobře napsané bojové scény, protože mi přijde zbytečné označit cokoliv jako "odpad". A navíc by to ani nebylo fér vůči autorovi, který si přeci jen s psaním nějakou tu práci dal. Ale upřímně řečeno, naprosto objektivně říkám, že z hlediska pravopisu, gramatiky, stylistiky, děje, postav i fungování světa prostě kniha není dobře napsaná. A těch několik pětihvězdičkových hodnocení si dle mého zaslouží přinejmenším povytažení obočí.“... celý text
— rozaaalie_
Matyáš Tachecí - knihy
| 2024 |
 Gronnyho dobrodružství |
Žánry autora
Štítky z knih
Tachecí je 2x v oblíbených.