Martin Golec
česká, 1975
Populární knihy
Nové komentáře u autorových knih
Fenomén Býčí skála
„V podstate všetko čo by som chcel k tejto knihe napísať, už vystihol kolega David81... myslím, že medzi priaznivcami histórie sa toto dielko fenoménom nestane...“
— iskovsky
Jeskyně Býčí skála ve svých dějích a pradějích
„Pro všechny zájemce o jeskyni Býčí skálu jde o naprostý "musthave". Knížka se zabývá především historií archeologického a speleologického výzkumu na Býčí skále a okrajově i ve významných jeskyních v okolí od 17. století do poloviny 20. století.
Pro mě nejzajímavější částí knihy byla kapitola, která se zabývá dějinami německé speleologie na Býčí skále od dob založení Spolku německých turistů v Brně v roce 1909 až do konce druhé světové války. Řada informací o této zapomenuté historii je zde prezentována poprvé, což je dáno tím, že po odsunu Němců nezbyli žádní pamětníci a nebylo ani v tehdejším zájmu se tímto zabývat. Zajímavé jsou i dějiny poválečné speleologie, již v režii českých jeskyňářů, kteří zde bádali pod hlavičkou Speleologického klubu. Textem nás provází celá řada unikátních fotografií, z nichž většina nebyla dosud zveřejněna.
Výborná je kapitola, která se týká vědeckých sporů o archeologických nálezech v tzv. spodní vrstvě. Následuje rozsáhlý přehled nálezů z jednotlivých dějinných etap osídlení od magdalénienu až po 20. století i s fotodokumentací významných nálezů. Nejdelší část se týká samozřejmě slavného nálezu z doby halštatské, která je celkem shovívavá k Wanklovu způsobu bádání - tehdy byla archeologie doslova v plenkách. Co ale bylo vyloženě faux pas i na tehdejší dobu (zvlášť když Wankel byl lékař), je nesprávné určení pohlaví nalezených ostatků a z toho vyvozená romantická představa pětatřiceti obětovaných panen - ve skutečnosti byl podíl mužů i žen vyrovnaný.
Jako bonus je v publikaci popsána historie místní kartografie a přehled nejdůležitějších historických map Býčí skály. Mohl bych popsat ještě spoustu dalších informací, které mě zaujaly (romantická úprava okolní krajiny v 19. století, válečné úpravy jeskyně, historické grafitti na stěnách jeskyně atd. atd.). Z knížky jsem opravdu nadšený. Snad jen fotografie mohly být větší, vzhledem k jejich množství musely být zmenšeny na malý formát.
Malý detail, kterého jsem si všiml. Na straně 46 je na obrázku III.8 fotografie, která zobrazuje podle jiných zdrojů místní romantickou postavu Vincence Doležala - tehdejšího poustevníka/bezdomovce. Zde je ale tato osoba popsána jako "dělník Meluzín". Kde je pravda?“... celý text
— David81
Fenomén Býčí skála
„S touto knížkou mám docela problém. Trvalo dlouho, než jsem ji dočetl a musel jsem se do ní nutit, protože je hodně nesourodá.
O Býčí skále a o jejím slavném nálezu z doby halštatské toho bylo napsáno opravdu hodně. Proto autor se svými kolegy přistoupili k nálezu „novým“ způsobem – fenomenologicky, tzn. snahou vcítit se do života tehdejších lidí nejen na základě archeologických nálezů, ale na základě vlivu krajiny a vlastní jeskyně na tyto lidi. Fenomenologie má ale jednu zásadní vadu – je silně subjektivní a je ovlivněná autorovým způsobem uvažování, který se úplně liší od uvažování lidí před 2500 lety. Výsledkem je pseudocílovsky zabarvený blábol, ve kterém se například hloubá nad prostorovým vztahem lidí ke krajině a jeskyním a výsledkem je poznatek, že člověk přichází do jeskyně z vnějšího světa a po setrvání v ní se navrací domů... Podobných banalit je v knize spousta, především v prvních třech kapitolách Martina Golce nebo i v příspěvcích Kláry Sovové.
Do těchto úvah jsou vloženy kapitoly, které jsou poměrně zajímavé, například přehled jednotlivých kultur, které se v jeskyni vyskytovaly od magdalénienu až do současnosti, nicméně jde o prakticky doslovný přepis textu, který autor použil již v předchozí (skvělé) publikaci Jeskyně Býčí skála ve svých dějích a pradějích. Výborné je srovnání archeologických nálezů z halštatské doby v nejbližším okolí. Do těchto „vědečtějších“ kapitol jsou ale vloženy i některé kontroverzní části, např. tvrzení vycházející z teorie Marie Gimbutas, že eneolitická kresba klikyháků v Býčí skále je protopísmem tzv. dunajské civilizace.
Zarážející jsou ale i faktické chyby – na straně 83 je uvedeno, že 7. září 1805 navštívil Býčí skálu císařský pár František I. s chotí, přitom na předchozí stránce je uvedeno správné datum 7. září 1804. Spoluautorem podkapitoly Pohled k obloze je na straně 129 uveden Pavel Kos, kdežto v obsahu je jako autor správně uveden Petr Kos.
Knížku proto beru jen jako doplněk k mnohem zajímavějším publikacím, které se Býčí skále věnují.“... celý text
— David81
Fenomén Býčí skála
„Zajímavé, jen mám dojem, že kniha je jednou z těch, co brzy zastarají. Připadá mi poněkud poplatná době. Když je v módě bláznění po bohyních a posvátných místech, autor tomu ochotně vychází vstříc. Věda by však měla být nezávislá a povznesená nad dobovou poptávku. Stati Evy Čermákové není radno brát příliš vážně, ty beru jen jako doplněk pro pobavení.“... celý text
— Sisssi
Martin Golec - knihy
Žánry autora
Literatura faktu Literatura naučná Cestopisy a místopisy Historie Věda
Štítky z knih
archeologie doba halštatská jeskyně vykopávky, terénní výzkum jeskyňářství, speleologie hroby a hrobky Prostějov střední Morava pohřebiště archeologie - Morava
Golec je 0x v oblíbených.