Marek Wollner

česká, 1967

Nová kniha

Marek Wollner - Reportér na odstřel

Marek Wollner - Reportér na odstřel - Marek Wollner

Kde končí svoboda slova, co je pravda a lež, jak se dá neúspěšné pátrání obrátit v cenzuru a pomluva v ničivou zbraň? Šéfa nejznámějšího televizního investigati... detail knihy

Související novinky

Žebříček nejprodávanějších knih (17. týden)

Žebříček nejprodávanějších knih (17. týden)
Žebříček nejprodávanějších knih (beletrie) minulého týdne (22.04. - 28.04.) je právě tady. Není žádným překvapením, že poslední dubnové dny se nejvíce prodával ... celý text

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u autorových knih

Marek Wollner - Reportér na odstřel Marek Wollner - Reportér na odstřel

Hodně zvláštní kniha. Až je z ni cloveku trosku stydno. Jak pan Wollner popisuje chování některých lidi v Česke televizi, tak se zda ze v redakcích Reportérů a 168 hodin pracuji jen same psychicky narušené bytosti. Nechápu hru s jmény . Někdy jsou přiznana, někdy se zase napr. místo Nora Fridrichova používá Pandora. Kniha je zajimava jen tím, že vlastně člověk zjisti/potvrdi si, že v redakcích pracuji normální lidi jako vsude jinde - někdy svině, rozhodnozky atd atd. Jen v těch redakcich si ale o sobě mysli, že jsou něco víc /čiste duše/ a s lehkosti ničí často životy ostatních... celý text
jan37


Babiččin Majnkampf a já Babiččin Majnkampf a já

Komentář jsem zapomněla napsat po dočtení knihy a teď po měsící už nevím, o čem to vlastně bylo. Mám takový pocit, že to samé jsem si ale říkala už během čtení knihy.... celý text
nicolettkaa


Babišistán Babišistán

V množství literatury, která o mafiánovi, který se stal premiérem, vychází, je těžké cokoli nového objevit, přesto neuškodí mít pohromadě dvacet komentářů od těch, kteří mu sloužit nechtějí a šíře se zabývají jeho vlivem na mediální prostor. Ten, kdo je s nimi názorově na jedné vlně, bude s většinou souhlasit (snad jen s trošku problematičtějším příspěvkem Martina Gromana, který věc možná zlehčuje a jako by nevidí důsledky) a dá si dohromady poměrně komplexní obraz destrukce kdysi důležitých a tradičních médií, která už se nejspíš dohromady nikdy nedají. Kniha má tak stejný problém jako jí podobné - ti, ke kterým by měla mluvit, ji ani neotevřou, protože "je to všechno kampaň" a ti ostatní si jen upevní svůj názor. Přesto je důležité, aby podobné sborníky vznikaly. 80 %... celý text
callahanh



Česko na křižovatce Česko na křižovatce

Jedině Václav Cílek poskytl smysluplnou a reálně podloženou vizi bez osobních útoků, moralizace a nálepkování. Navíc s pro nás žel temnou vizí která se v 2022 naplňuje. Jen kvůli němu dám 3 *, jinak jsem to vydržel od ostatních tak 3, max.4 strany...A tito nám mají poskytovat nestranný obraz společnosti....... celý text
Borek9


Babišistán Babišistán

Na téma hlavního protagonisty, tvůrce Babišistánu, jeho poskoků i odpůrců a celé historie jeho vzestupu, vám vyhodí prohlížeč (i zde v Databázi) více než tucet titulů nejrůznějších autorů, od dosud stále nezávislých komentátorů až po dílka z kuchyně Agrofertu či „knihy“ hlubokých úvah od samotného dotyčného. Těžko tedy asi ještě dodat něco podstatně objevného. Kniha Babišistán je tedy jakási rekapitulace toho, jak jeden lump může uchopit, demokratickými procedurami, moc ve státě a jak ji využívá (kdo dělá lumpárny, je prostě lump a o lumpárnách je tato kniha). Kdo mu k tomu pomáhal a i co to pro stát ve svých důsledcích všechno znamená. Sborník příspěvků nejrůznějších autorů, kteří k Agrofertu nepatří (i když někteří v jeho službách zpočátku i krátce působili). Celkem 21 spoluautorů, známých novinářů i méně známých komentátorů. A probírají téma ze všech možných hledisek. Kdo žil v této zemi a zajímal se o dění okolo sebe se tu opravdu nové nedozví, je ale dobře mít vše podstatné shrnuto v jedné knize. Také s každým názorem nemusí čtenář plně souhlasit – ani by to při množství autorů a jejich odlišných postojů nebylo možné. Přesto něco zajímavého si zde čtenář určitě najde. Zmínil bych (namátkově) to, co zaujalo mne. Tak třeba v příspěvku Marka Švehly (str. 152) je příznačně citován rozhovor tohoto nepolitika, který se dral k politické moci a chtěl řídit stát: na otázku, jaký je jeho politický cíl odpovídá (v roce 2012!) takto: „Vůbec nevím o čem mluvíte…..já se rozhoduji podle peněz, jestli je to výhodné, nebo ne … vyvodit z (těchto) počtů konkrétní kroky, to musí lidé posoudit v referendu. Já se budu řídit tím, co budou chtít oni.“ A jak se jich zeptat, jak mohlo vypadat takové „referendum“, je velice výmluvně vystiženo v příspěvku Davida Macháčka citací z jakéhosi stand-upu Lumíra Tučka (str.205): „Chcete, aby v létě rostly v lese pod každým stromem jenom samé hřiby praváci? My ano!“ A možný volič na to: „Ty volím, vole, budou hřiby“. Jak to dopadlo s těmi hřiby (Ano, budou hřiby) musí posoudit každý sám, jistě ale s tímto nepolitikem přišla (zase) doba, kdy na nepohodlné, řečeno slovníkem (tehdejšího) premiéra, mohli „zakleknout“ a dokonce i jiný miliardář se vyjádřil „Hele, rád bych s tebou spolupracoval, ale nechci mít Bureše za krkem“ (Sabina Slonková, str. 122 a 123). Pro mne byl velice zajímavý příspěvek Petra Holuba (str. 97 a n.) připomínající teoretické myšlenky Foucaultovy. Totiž, že „trestní paragrafy platí pro všechny, je zde ale třída nedotknutelných, která stojí mimo“. A náš dotyčný nepolitik, se už od svého dětství, s pomocí rodičů, dral do skupiny „vyvolených“ tehdejšího režimu (ať to bylo jakkoliv odporné) a mezi vyvolenými zůstal i při změně politických poměrů. Mezi vyvolenými, kteří podle Foucaulta sice stanovují zákony platné pro všechny, ale sami se automaticky považují ze někoho mimo tyto zákony. Toto má dotyčný „politik“ tak hluboko v krvi, že není ani schopen pochopit nějakou zodpovědnost za nezákonné jednání, patří totiž přece mezi „nedotknutelné“! (str. 106) – viz výše citované vyjádření, které by mělo místo i zde: „Vůbec nevím o čem mluvíte“. A všechno proto není nic než „kampáň“. Takto by se dalo pokračovat, ale ať se přesvědčí každý sám. Doporučuji, moje hodnocení: 100%.... celý text
Arminus