Marcel Proust

Přidat do oblíbených Koupit knihy

francouzská, 1871 - 1922

Populární knihy

/ všech 19 knih
Hledání ztraceného času (1.–7. díl)
Hledání ztraceného času (1.–7. díl)
Hledání ztraceného času I. – Svět Swannových
Hledání ztraceného času I. – Svět Swannových
Hledání ztraceného času V. – Uvězněná
Hledání ztraceného času V. – Uvězněná
Hledání ztraceného času II svazek 1. – Ve stínu kvetoucích dívek
Hledání ztraceného času II svazek 1. – Ve stínu kvetoucích dívek

Nové komentáře u autorových knih

Hledání ztraceného času III. – Svět Guermantových Hledání ztraceného času III. – Svět Guermantových

„Třetí a pro mne jistě nejnáročnější a bohužel asi i poslední přečtená kniha z této série. Vypravěčova rodina se přestěhuje do mondénní pařížské čtvrti Saint-Germain a prostřednictvím soukromého průzkumu vnitřního fantazijního světa hlavního hrdiny se dostáváme do prostředí vznešené společnosti aristokratických a měšťanských salónů z let 1890-1916. Vypravěč-hrdina je pozván na návštěvu salónu ke kněžně de Guermantes a fascinovaně zde pozoruje účastníky. V románu se objevují dozvuky Dreyfusovy aféry, doporučuji si o této události předem něco málo nastudovat. Celé toto dílo je postaveno na tématech času a paměti, pozoruhodná je originalita Proustova poetického vidění světa, jeho hypnotický prozaický styl a zdůraznění významu intuice. Proust uvedl do románu časoprostor, vnitřní a intimní zkušenosti hrdiny uchované v jeho paměti. Tato znovu prožitá realita, vytěžená ze vzpomínky, spojená se složitým procesem evokace minulosti, v níž zaujímají významné místo bezděčné reminiscence, vyvolané zdánlivě zcela nedůležitými a náhodnými podněty, se stala základním tkanivem textu. Jako příklad se často uvádí „chuť a vůně koláčku namočeného v čaji,“ uvolňující mechanismus vzpomínky, kdy se vypravěči vybaví týž zážitek (vjem) z dětství. Pro Proustův styl jsou charakteristická neobyčejně dlouhá a složitá souvětí, někdy označovaná za beztvará, nicméně konstruovaná logicky a odpovídající asociativnímu způsobu odkrývání minulosti, uchované v hrdinově „trvání v čase“. Proustovu techniku charakterizuje pozorování a sebepozorování, zapojení introspekce do rozvoje epické linie, zaměření na drobný detail a v neposlední řadě i souhra navzájem se prolínajících časových rovin. Také vypravěč se v moderním románu mění: z tradičního vševědoucího vypravěče se stává vypravěč, který spíš pozoruje, než dokonale chápe a vysvětluje. Minulost, byť zasutá, nikdy nepřestane působit na náš život a stále jej – třeba i skrytě – spoluvytváří, uplynulý čas nemůže být nikdy „ztracen“. Vyvolání minulosti nám dovoluje objevit některé základní momenty, které náš život utvářely. Linie celého rozsáhlého cyklu je poměrně jednoduchá a její osu tvoří osobní zážitky vypravěče, volně spjaté do jednotlivých epizod, jak se odvíjely od jeho dětství do rozchodu s Albertinou. „Hledání ztraceného času“ představuje moderní psychologický román 20. století, v němž je současně využito i postupů „klasického“ psychologického románu.“... celý text
— Janina2609

Hledání ztraceného času II. – Ve stínu kvetoucích dívek Hledání ztraceného času II. – Ve stínu kvetoucích dívek

„Ani ve druhé knize této megalomanské série Proust neupouští od svého stylu a velice rozvláčným tempem popisuje veškerá zákoutí mysli protagonisty. Tentokrát se více zaměřujeme na jeho milostná vzplanutí během dospívání, která jsou ale v této kniha výhradně emočního a nikoliv fyzického charakteru. Proust se zaměřuje především na naplňování psychických potřeb, které staví vysoko nad ty fyzické a jeho protagonista tak často zůstává u hlubokých úvah, snů a představ, které zůstanou nenaplněny. Zároveň se mění scenérie, z krásné přírody okolo Combry se přesouváme částečně do Paříže a především do přímořského Balbecu, který svou jedinečnou atmosférou poskytuje dokonalé prostředí pro další vývoj tohoto románu...“... celý text
— ondra295

Hledání ztraceného času I. – Svět Swannových Hledání ztraceného času I. – Svět Swannových

„Proust je velice specifickým autorem, se kterým jsem se ještě nikdy nesetkal. Jeho knihy jsou kombinací hluboké sebereflexe, náročných filozofických úvah a především krásného jazyka, kterým je celé jeho dílo protkáno. V první knize člověku samozřejmě nějakou dobu trvá, než si na tento specifický a hodně rozvleklý projev zvykne. Poté ale dává Proust nahlédnout do svého dětství, které z velké části strávil v milovaném Combray (Illiers) a také se zaměřuje na zvláštní postavu Swanna a jeho milostného vzplanutí. Swann sám je velice zajímavou postavou, která částečně definuje obraz francouzské společnosti konce 19. století, kdy se linie mezi aristokracií a buržoazií tenčila postupně mizela. Proustovo dílo je tak i jistou společenskou sondou, která si ale uchovává apolitičnost a filosofický přesah.“... celý text
— ondra295

Hledání ztraceného času II. – Ve stínu kvetoucích dívek Hledání ztraceného času II. – Ve stínu kvetoucích dívek

„Opäť náročné a zdĺhavé čítanie. Tentokrát sa hlavný hrdina ocitne v balbeckých kúpeľoch. Komplikovane dlhými melancholickými myšlienkami autor sa zameriava na túžbu po láske. Hľadá ju medzi dievčatami, ktoré si všíma hlavne pri prechádzkach po pláži. Určite si časom prečítam aj ďalšiu časť, ale na chvíľu si dám pauzu:-)“... celý text
— Lolila

Hledání ztraceného času V. – Uvězněná Hledání ztraceného času V. – Uvězněná

„Nemohu si pomoct, ale na Proustovi je mi - alespoň v této části Ztraceného času - cosi nesympatického. Myslím, že je to cenná kniha kvůli poodhalení mechanismu žárlivosti a ztráty kontroly nad dříve milovanou bytostí. Ale něco mi na tom nesedí. Prizma, ze kterého je to vyprávěno, se neprotíná s mým náhledem na život. To je přirozeně chabý argument, ale za všechno "nesympatické" asi hovoří scéna, kdy je vypravěč celý bez sebe z odjezdu Albertiny, a na ulici sežene jakési malé děvčátko, aby skrze jeho přítomnost zahnal žal. Pak jde dokonce kvůli tomu dokonce vypovídat na policii. To bylo divné, jaksi mimo můj lidský obzor. Ale třeba Ve stínu kvetoucích dívek mne nadchlo.“... celý text
— Jakub_Řehák

Přejít na knížky autora