Kristen Lepionka

Nové komentáře u autorových knih

„Asi jsem od knihy očekávala víc, než nabídly komentáře čtenářů. Ač samá whisky, četla se kniha docela dobře, ne že bych jí někdy znovu chtěla číst. Kniha splnila moje očekávání, tzn. Sára i Veronika, obě živé a relativně zdravé, Bradovi se dostane satisfakce a já mohu knihu zabalit a poslat do druhých rukou.“... celý text
— Zlatinka.Emilly

Poslední místo, kam se podíváš

„Píšu komentář již s odstupem a těžko se mi příběh vybavuje. Vím, že příběh rychle ubíhal a byl i čtivý, ale vadilo mi jak byla vyšetřovatelka vykreslena. Věčné pití whisky a dalšího alkoholu mě spíše otravovalo.“... celý text
— kalinka99

Poslední místo, kam se podíváš

„Tak jsem zjistila, že mám problém. Knihu jsem četla před víc než měsícem a bavila mne. Velmi. Jenže jsem si ji nezapsala do přečtených. Pár týdnů uteklo a říkal jsem si, že bych měla zapsat .... ale co? Dnes jsem knížku objevila na manželově nočním stolku, to je ona! Jenže o čem to vlastně bylo? Musela jsem ji otevřít, aby se mi děj začal vybavovat. Pak jsem si vzpomněla. Ne, alkohol mi tolik nevadil, jen jsem si říkala, co je to za módu, že hlavní hrdina, v tomhle případě hrdinka, je alkoholik. Děj měl spád, padoucha jsem neuhádla, dokud k němu Roxana sama nezačala směřovat. Zakončení překvapivé a tvrdé, ale bohužel se nedá říci, že neuvěřitelné. Takže výborná odychovka na víkend, zaujala, připoutala ke čtení, ale jak rychle jsem ji přečetla, tak rychle jsem na ni zapomněla. Nevadí, někdy si potřebuji odpočinout.“... celý text
— Anasa

Poslední místo, kam se podíváš

„Hlavní postava, která se stále nalévá whisky. Je smutná, opouštěná, nešťastná a neví, co chce a co se sebou... Chvíli mne to rozčilovalo, ale pak jsem se přes to přenesla a alkoholové eskapády lehce vytěsnila, příběh byl napínavý, konec nešel dopředu odhadnout.“... celý text
— markyticka

Poslední místo, kam se podíváš

„Jenom hlavní hrdinka vidí spojitost v zdánlivě samostatných případech. Překonává překážky, které ji pod nohy hází celá policie. Detektivní případ je napínavý, zločince jsem sama neobjevila. V tom, jak hrdince došlo, kdo za vše může, je jedna nelogičnost. Na policejní stanici a obecně v jejím obvodu je persona non grata, tak jak to, že si tam může jít prohlížet staré fotografie? Dále se ji líbily její myšlenkové pochody. Menší zklamání cítím z romantické linky, která nedopadla podle mých romantických představ. Nicméně přístup hlavní postavy k sexu je hodně uvolněný, což je pro ženskou hrdinku celkem neobvyklé.“... celý text
— Madelisi

Přejít na knížky autora