Karen Duve

německá, 1961

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Brzy vyjde

Sisi

Sisi - Karen Duve

Srdečná, milá Sisi, která se kdysi provdala za císaře Františka Josefa, už neexistuje. Alžběta Rakouská je po dvaceti letech stejně krásná, dělá si však, co chc... detail knihy

Populární knihy

Jíst slušně
Jíst slušně
Sisi
Sisi

Nové komentáře u autorových knih

Jíst slušně Jíst slušně

„Pre ekologicky zmýšľajúceho vegána tu nie je okrem pár faktov s číslami a zaujímavostí nič nové a podnetné. Avšak pre niekoho môže byť zaujímavé prečítať si práve myšlienky osoby z "druhej strany". Vegán by to mohol dať ako darček svojim známym či rodine, ktorých by na vegánstvo asi nikdy nepresvedčil, avšak po prečítaní takejto knihy od "jednej z nich" by mohli aspoň obmedziť svoju spotrebu živočíšnych výrobkov, zastaviť bezbrehé nakupovanie a snáď aspoň nejesť utýrané zvieratá z veľkochovov. Neviem ako teraz po rokoch žije autorka knihy (či lepšie alebo horšie než si predsavzala) a viem, že duchovne nízki jedinci by si síce knihu prečítali, ale nezmenili sa alebo žili trošku inak len na krátku dobu, ale na mnohých by to mohlo mať dostačujúci efekt.“... celý text
— rennata

Jíst slušně Jíst slušně

„Můj komentář bude poněkud méně objektivní, než jaké jsou mé jiné příspěvky. Autorka se snaží nastínit svět, ve kterém bychom měli přemýšlet, co jíme. Přeci jen, spoustu zvířat naprosto zbytečně ve velkochovech trpí, kuřata mají téměř holé krky a jsou namačkána na sebe jak sardinky. Je to podáváno takovou příběhovskou formou, přičemž autorka kombinuje některé "čisté" pasáže ve formě jakéhosi výkladu, např. v kapitole o mléku. Je ok být vegetarián nebo vegan a přijde mi i celkem ok na to přesvědčení zkoušet přemlouvat i ostatní, protože na tom utrpení se tím pádem podílí každý, kdo tyto produkty podporuje. Holocaust byl strašný a že tolik zvířat nemůže žít vlastní život, protože jsou přece k jídlu, to je na druhou stranu očividně v pohodě. Do týhle chvíle je to docela v pohodě, i když musím uznat, že jsem přeskakovala některé stránky. Autorka má tendence k poněkud vznětlivé povaze a já říkám pořád: ano, argumentujme, ale pokud možno s klidem a rozumem. Ne se zápalem emocí. A právě tahle část jaksi autorce moc nejde. Zbytečně se naštvává a má tendence to hnát do extrémů. Jedna věc je odmítat sekat trávu, protože tím tráva trpí (což o to, že se tím nebude dát jít). Ale druhá věc je DÁVAT KOČKÁM VEGANSKOU STRAVU. Ježiši. Kočky jsou lovci (nebo lovkyně), ale to, co dělá lidstvo (mají velkochovy, zvířata v otřesných podmínkách) dělá jenom lidstvo. Nikdo jiný. A bránit svýmu mazlíčkovi ve stravě, na kterou byl doteď zvyklý, mi strašně zavání už fanatismem (a k tomu to sekání trávy). Takže tak. Autorka je moc zaujatá a nedoporučuji moc lidem, kteří se na tuto stravu příliš nechystají.“... celý text
— hu_87

Jíst slušně Jíst slušně

„Tahle knížka místy hodně "šustí papírem", hlavně pasáže o kamarádce - komentátorovi. Ale brala jsem to při čtení v dobrém. Úmyslem zřejmě bylo podat vše trochu jinak, než bývá v literatuře tohohle druhu zvykem, čímž by vznikla naděje oslovit zase trochu jiné okruhy čtenářů. A o to tu jde především. Ze stejného důvodu se hodně píše o vlastních pochybnostech, občasné nechuti opustit staré příjemné zvyky (i přes jasně pochopené a přijaté důvody) a o podvědomé snaze najít něco, co by dovolilo u toho starého aspoň trochu zůstat, aniž by se tím někomu dalšímu ubližovalo. To je v knize asi to nejpůsobivější, to seznamování s novými skutečnostmi a zjišťování, že lépe než prasata nebo drůbež na tom nejsou ani ryby, atd. atd. Jde o důležitou problematiku, podloženou tím, že naše svoboda končí tam, kde začíná svoboda dalších tvorů. A také, po indiánsku, tím, že nikoho dobře nepoznáme, dokud nechodíme v jeho mokasínech.“... celý text
— hrdlickova_61

Jíst slušně Jíst slušně

„snad poprvé, kdy se nedokážu rozhodnout o počtu hvězdiček. četla jsem jí hoooodně dlouho a více méně z donucení, že bych ji teda měla dorazit a to i přes to, že byla velmi útlá. nicméně jako brožurka by byla o sto procent lepší. taková ta vata, jak má v kleci slepici nebo jak nemůže zabít mravence byla zcela mimo. také jsem nepochopila, proč uvádí ceny, které se stále mění a zřejmě od psaní po vydání, už byli jiné. možná mě kniha odradila tím, že k veganství mám velmi blízko a spoustu informací jsem si hledala sama dříve, a proto mi některé pasáže přišli nudné a iritující (ve smyslu "to si snad musí uvědomovat každý"), ale vlastně bych měla být ráda, že takovéto knihy vznikají a lidem otevřou oči a třeba zkusí podobný experiment nebo se začnou zajímat více o tom co se děje kolem a vylezou ze své bubliny, kde lidé jsou páni tvorstva. musím ocenit rozepsané studie například o vápníku a dalších, kdy si lidé opravdu nechtějí procházet statistiky a tady to mají hezky sesumírované. "když prase začne tušit, že půjde na porážku, křičí a brání se stejně zoufale, jako by se bránil nositel Nobelovy ceny, kdyby se ocitl ve stejné situaci" "Spravedlivý Bože Kolik hodin utrpení si musí zvířata prožít, aby človek na pouhou jednu minutu uspokojit svůj mlsný jazyk! - Jean Paul" "Nemusíme žít nadále tak, jak jsme do včera žili. Osvoboďme se od starého vidění a tisíc možností nás vybídne k novému životu. - Christian Morgenstern"“... celý text
— Anie.M

Jíst slušně Jíst slušně

„Kniha představuje zajímavý náhled do problematiky stravování. Jsou zde popsány problémy, když se zkusíte stravovat jinak (bio, vegetariánský, vegansky,...). Nárůst ceny potravin, problematika dostupnosti, ... Psáno lehce a nejde se do podrobností, takže pokud nehledáte knihu, která popíše problematiku kompletně, tak je to přímo pro Vás.“... celý text
— Veggi

Přejít na knížky autora