Jindřich Honzl

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1894 - 1953

Populární knihy

/ všech 11 knih
Román lásky a cti
Román lásky a cti
Základy a praxe moderního divadla
Základy a praxe moderního divadla
Svatby
Svatby
Sláva a bída divadel
Sláva a bída divadel

Nové komentáře u autorových knih

Dvě lásky Mikoláše Alše Dvě lásky Mikoláše Alše

„Krásné, zamilované, vzájemné. Takže i několik překlepů a křehkost jednotlivých listů musí jít stranou. Pět! -------------------------------------------------------- ,,O kéž byste věděla, s jakou touhou k vám, drahá, pospíchám. Nebo věřte mi, možno-li mi doufati, že naleznu v srdci Vašem jen čásť toho, co sám pro Vás cítím, pak cítím se dosti silným k přemáhání všechněch překážek, jaké se mi kdy nahoditi mohou, bych výsledky svého umění u Vašich nohou mohl složiti. O buďte mi hvězdou v tmách tohoto světa a jistě pak cíle dosáhnu. Doufaje, že vyslyšíte snažnou prosbu mou a nenecháte mne dlouho na několik řádek – s kterými bych se těšiti mohl – čekati, sděluji tímto svou adresu. Mikuláš Aleš, Akademie výtvarných umění, Klementinská kolej, Mariánské náměstí v Praze.“ (str. 5) -------------------------------- ,,Tisíceré díky za dopis Váš a za řádky, které mně tak drahé byly. Za šťastnou se pokládám, že Vám mohu věnovat ty krásné vzpomínky na dny, co jsem s vámi prožila. Má útěcha jest těch mnoho krásných básní, které Jste mně daroval na památku. A co já Vám mohu darovati? Já prostá Marina. To Vám daruji, že Vás nevýslovně miluji." (str. 6)“... celý text
— milamarus

Román lásky a cti Román lásky a cti

„Zakázaná, přesto trvající láska…. --------------------------------------------- NERUDA: ,,Neboj se, nebudu Tě pronásledovati, nebudu Tobě navzdory hejřiti a se opíjeti, má vášeň k Tobě se proměnila v lásku, a ta kopnutí více nesnese. Tato láska učinila ze mne to, čím jsi Ty, jsme si teď rovni. Já Ti ji více nabízeti nebudu, ale já si ji také zakázati nedám. Když jsi ji nepřijala, tedy zůstane ležet v srdci. Ona je jedinou mou pýchou. Kdybys nebyla pro mne nic jiného udělala, než že jsi ji ve mně vzbudila, zasluhovala bys za to, bych se Ti věčně klaněl.(…) Snad vyzískám svým náhledům a zásadám teď lepší platnosti, kdy mou duši prochvěl Tvůj sladký dech – snad bude má láska k Tobě lepší tlumočnicí mezi mnou a obecenstvem. Přítelkyně, sto chyb máš v očích mých, že mi nechceš nic více býti – ale, vzpomenu-li si na Tebe, jak tak horlivě něco vykládáš, jak zajiskříš při tom svýma bystrýma očima, jak se i usměješ a se mnou se řádně vyvadíš, tu bych Tě, po sprostu řečeno, snědl. Tys přece jen, jak se říká, … nekonečně milá….“ SVĚTLÁ: ,,Sním o tak pěkné vzájemnosti s Vámi, cítila jsem drahný již čas, že mně někdo schází, s kým bych se domluvila a vymluvila a někdy i vyvadila. Myslím, že jsem tuto báječnou osobu našla ve Vás. Uvidíme, co uděláme my jeden z druhého, doufám, že jste mi nadarmo neslíbil, že něco ze mě bude, a že byste rád k vývinu mému přispěl. Beru Vás za slovo. Potřebuji srozumění a povzbuzení jako Vy a každý člověk ducha tvořícího. (…) Ale nechme předtuch, já v ně nevěřím, věřím v sebe, ve Vás, v život a v krásnou budoucnost. Na šťastnou shledanou!““... celý text
— milamarus

Přejít na knížky autora