Jan Dobiáš
česká, 1975
Populární knihy
/ všech 6 knihNové komentáře u autorových knih
Neočekávané dýchánky
„Na příběhy Jana Dobiáše musíte mít chuť a náladu. Bez toho Vás můžou dost otrávit, s ní Vás ale naopak mohou jednoznačně pobavit...a potěšit.
Jako již s předchozími knihami, i zde jsem se totiž setkal s celou řadou rozpustilých nápadů, které navazují na různé známé příběhy, ale i pohádky, a notně si s nimi pohrávají, upravují a mnohdy i vystřelují. Prostě si s nimi autor hraje tak, aby každá jeho povídka byla takový nenápadný výstřelek ze samotného žánru, ale zároveň i trošku pocta.
Určitě to má něco do sebe a musím říct, že autor má jistý dar slova, se kterým umí velice dobře pracovat. Pokud tedy chcete odpočinkovou literaturu, u které očekáváte absolutní relax, jsou jeho příběhy přesně pro Vás. Bláznivé příběhy plné různých uvěřitelných a neuvěřitelných postav, o kterých byste ani neměli tušení, že byste vůbec kdy mohli číst.“... celý text
— Malarkey
Excelsior, gentlemani!
„Gentlemani, pozor na tuhle sbírku steampunkových povídek. Je to docela solidní sbírka českého steampunku. Sice je to skoro 700 stránek, ale čas u toho letí skoro jako by byl poháněný párou. A kvalita povídek se drží docela vysoko, ani jednu povídku bych nehodnotil pod tři hvězdy. Jo, dokonce se tam vplížila jedna esej od Kudláče.
Jako v každé jiné sbírce, některé jména vynikly, asi nejlepší kousek je Otázka excelence od Jana Pohunka, byla to pecka od začátku do konce. A kdo by to byl řekl že takovej steampunkovskej James Bond bude využívat moderní technologii na svádění žen. A jeho Mark byl taky k popukání, přípomínal jiného Marka - Z. Určitě se poohlídnu po jeho další tvorbě... po Pohunkově tvorbě myslím ne po tvorbě pana Z., toho mám už dost v telefonu.
Další čtyři hvězdy bych dal těmhle povídkám v tomhle pořadí:
Petr Shink - Suvenýry z války
Je to taková docela příjemně depresivní povídka. I ve steampunkovém universu musíme řešit vesnické problémy.
Tomáš Bandžuch - Konec věků páry
Na mě trochu moc politiky, ale příběhová linka s ruským psychotickým velvyslancem byla skvělá. Koneckonců se skvěla doplňovala s komediální linkou českých vězňů, která končila psychologickým hororem dost dobrý.
Jan Dobiáš - Igor
Anebo jak moc se musí chudák Igor namáhat, aby to na strašidelném zámku fungovalo.
Vlado Ríša - Grimoár 2: Gonyalax
Další komediální kousek. Magický/technický učeň se vrátí k mistrovy a snaží se mu zachránit život.
Zbytek byla lepší či horší trojhvězda. Sečteno s průměrováno (Kudláč snad odpustí, ale esej jsem vyřadil): 3,42 hvězdy.“... celý text
— SirChico
Modrá luna čarodějů, Rudý měsíc války
„Vzít klasický fantasy příběh, překopat zavedené postupy (například z kladných hrdinů udělat nafoukané balíky ducha mdlého, záporáky přetavit do role obětí a podobně), to už lze stěží označit za novátorský postup. Nevadí, originalita je nedostatkové zboží a chápu, že přijít s něčím objevným je nesmírně těžké. Mám s touhle knihou dva jiné problémy: 1) zápletka je dost neučesaná, velmi rychle se střídají linie jednotlivých postav, osobně nefandím zběsilému skákání od jednoho k druhému, třetímu... 2) Charaktery můžu rozdělit do dvou skupin: ta početnější mi byla buřt, zbytek mi brnkal na nervy. Pokusy o humor mě kdovíjak nepobavily, ale kniha pravděpodobně cílí na mnohem čerstvější čtenáře, než jsem já, Metla ve fosilizačním procesu. Pokud jste +/- ve věku, kdy s občanským průkazem získáváte punc dospělosti, mohla by se vám "Modrá luna čarodějů, Rudý měsíc války" zamlouvat. Za mě průměr, který nenadchnul, ani nenaštval. 55%“... celý text
— Metla
Modrá luna čarodějů, Rudý měsíc války
„Moderní, chytré a dospělé fantasy. Rytíři, magické zbraně, kouzelníci, draci, žádná ze základních propriet nechybí. Takřka ve všem ostatním však jde proti zavedeným standardům žánru a otřepaným klišé.
Od začátku je jasně pojmenováno, kdo je zlo a kdo dobro. Ale určit, kdo je skutečně v právu není jednoduché. Černokněžník a rytíř řádu si jsou podobnější, než by se mohlo zdát, a na opačnou stranu je postavila pouze souhra mnoha okolností a skutky jejich otců.
Svým pojetím tak má mnohem blíž k Zaklínači než Pánu prstenů, jen jaksi růžovější, bez vší té temnoty a zmaru.
...
Že nám jednou pomohli v bitvě, nic neznamená. Je snadné poručit lesnímu požáru hoř a jásat, jak hezky poslouchá. Ani ten nejpřísnější zákaz ho už ovšem neuhasí... I požár otočí, když se změní vítr. Dost možná již brzy budeš hledat spojence proti svým včerejším spojencům, protože oni sami dnes již o žádném spojenectví nevědí.“... celý text
— LiberX
Brnkání na duši
„Vynikající výběr textařů. Písně mne opravdu zahřály u srdce a pohladily mi duši. Některé texty se mi líbily více a jiné méně. Z autorů u mne jednoznačně vítězí Marek Eben a Jarek Nohavica. Mám pocit, že je v těch textech daleko více, než slova. Vložili do psaní kus sebe. Marek Eben umí hezky pracovat s rýmy a Jarek Nohavica je pro mne Mistr slova.“... celý text
— amejzlík
Jan Dobiáš - knihy
2016 | Neočekávané dýchánky |
2014 | Excelsior, gentlemani! |
1990 | Brnkání na duši |
2011 | Modrá luna čarodějů, Rudý měsíc války |
2006 | Po dračím ohni |
2012 | Až na kraj světa |
Žánry autora
Literatura faktu Povídky Romány Literatura česká Sci-fi Fantasy
Štítky z knih
pohádky alternativní historie povídky středověk česká fantasy steampunk parafráze fantastické povídky česká fantastika
Dobiáš je 7x v oblíbených.