Irena Šťastná

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1978

Nová kniha

Žena ve tvaru sklenice

Žena ve tvaru sklenice - Irena Šťastná

Irena Šťastná v sedmé sbírce rozšiřuje své časové a prostorové perspektivy při načítání lidského života. Ale je to drásavá snaha. Znovu se totiž ukazuje, že jeh... detail knihy

Populární knihy

/ všech 9 knih
Všechny tvoje smrti
Všechny tvoje smrti
Žena ve tvaru sklenice
Žena ve tvaru sklenice
Živorodky
Živorodky
Zámlky
Zámlky

Nové komentáře u autorových knih

Na mamuta Na mamuta

„Naprosto "ženiální" jednohubka. Vtipné, poutavé... Za mne plný počet zaslouženě.“
— Boboking

Žvýkání jader Žvýkání jader

„Úvodní část, nazvaná Páternoster je plná, pro mě, zvláštních asociací, v nichž postupně nalézám souvstažnosti, ale obsah a dosah vnímám tak nějak periferně, jakoby na něj nešlo přímo zaostřit. Oddíly Mucholapky, Neurotica a Ti bezvlasí pak nepřináší nic příliš abstraktního, ale okamžiky života. Ty mezní, s tragédií, nemocí i strachem, ale také nostalgické, plné vzpomínek na dětství a minulé časy, vše je tak nějak tělesné, se všemi nedostatky. Básně přinášejí pocity dávno zasuté někde hluboko, náladu všedních i nevšedních dnů, které jsme prožili. Největší dojem pro mě zanechala báseň Bříza. Ačkoli je sbírka převážně o lidech, tahle jedna báseň nese strach stromu. Zřejmě je to ale pouze osobní preference, protože jiné básně toho mají na srdci daleko více, snad i závažnějšího. Bříza, ač o obsahu sbírky nevypovídá, byla tou básní pro mě.“... celý text
— vlcka

Žvýkání jader Žvýkání jader

„Autorka ve čtyřech oddílech sbírky zdařile ventiluje své dojmy z vlastního života a ze světa kolem sebe. První část odhaluje její smutek z chabého vnímání krásy života zapříčiněného každodenní lopotou a stereotypní honbou za výsledky. Ve druhé se konstatuje křehkost a pomíjivost lidství, jehož vznešenost se pouze předstírá. Čtenář přitom cítí, že život plný zvratů, vzestupů k slasti a pádů do bahna je v očích fatalisticky smýšlející Šťastné něčím, co nelze narušit a co můžeme přinejlepším s nezbytnou dávkou smíření přijmout. Třetí celek knihy je představením osobních zážitků, strachů a fantazií, přičemž vše plyne do velkého finále, tedy čtvrté části, v podobě nesmlouvavé konfrontace lidské vůle k životu s pozvolným umíráním. Po technické stránce je počin sympatický kombinováním stylů básnického psaní. Řetězce úvah s pomlkami plné asociací a odboček jsou střídány přímočařejšími a pro čtenáře jasnějšími sděleními na krátkých řádcích. Obdivuhodná je také rozmanitost metafor. Dílu podle mě nejvíc škodí nedostatek angažovanosti a víry v to, že člověk může aktivními silami činit život kolem sebe snesitelnějším. Neobsahuje žádnou novou vizi, jen pokojně rezignuje a medituje v prostředí, o jehož proměně není čtenáři doporučeno přemýšlet. V existenciální rovině problému je to snad korektní. V té sociální je to však tak trochu tržně smířlivé.“... celý text
— Butch-core

Přejít na knížky autora