Eva Roubíčková

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1921 - 2013

Nové komentáře u autorových knih

Terezínský deník 1941–45 Terezínský deník 1941–45

„Smutné, někdy jsem se v tom trochu ztrácela... Moc jsem nechápala vztahy, které Eva navazovala s muži... Ale je to deník, ne roman, takže stojí za přečtení.“
— Ála41

Terezínský deník 1941–45 Terezínský deník 1941–45

„Kdo si někdy v mládí psal deník, tak ví, že se jedná o zápisky pocitů, které Vám buď udělaly obrovskou radost nebo jste naopak plni smutku. V tomto deníku bohužel převládala ta druhá strana. Strach, smutek, opět strach...Jak to tam ti lidé mohli zvládnout jen se svými stísněnými pocity, strachem a nejistotou? Neustálé stěhování, transporty, nejistota, nic stabilního, co Vám dá alespoň na čas půdu pod nohama. Překvapilo mě, že ač měli být všichni na jedné lodi a měli žít ve stejných podmínkách, tak tomu tak nebylo. Vždy se našli privilegovaní, kteří na tom byli líp. Každopádně knížka se mi moc líbila, protože se jednalo o autentickou zpověď. Citace:"Je hrozně smutné, že je zde možno všeho docílit pouze podfukem, lží nebo krádeží. Podaří se nám jednou ještě se včlenit do normálního života? Budeme ještě jednou normálními slušnými lidmi?"“... celý text
— pamik111

Terezínský deník 1941–45 Terezínský deník 1941–45

„Nic moc .... nevím proč ale nečetla se mi vůbec dobře!“
— Ivetaaa

Terezínský deník 1941–45 Terezínský deník 1941–45

„Deník mladé dívky/ženy, která byla vězněna v Terezíně. Vše podáno tak, jak to opravdu cítila a prožívala. Bezprostřední svědectví o hrůzách nacistických táborů, nejistotě z transportů, snaze přežít, rozhodování zda zůstat s blízkými nebo sám.. Každý, kdo díky štěstí (nebo osudu?) přežil, s sebou do smrti nese otazky "Proč já?" "Kde zůstali moji blízcí?"... Nedovedu si představit pocity rozloučení rodin při odjezdu transportů, oddělení dětí od rodičů, pocit nejistoty... Každý, kdo toto peklo přežil, je v mých očích hrdina, stejně jako lidé, kteří pomáhali..“... celý text
— Nestorkea

Terezínský deník 1941–45 Terezínský deník 1941–45

„Nikdo z nás si nedovede ani představit jak moc to bylo hrozivé!!!!! Velmi zajímavá kniha ve formě originálních deníkových zápisků mladé dvacetileté Evy, která musela společně se svou širokou rodinou nastoupit do ghetta. Je obdivuhodné, jak tohle mladé děvče dokázalo svýma malýma rukama uživit tolik lidí. Měla štěstí v podobě zaměstnání, a tak nejen možnost získat lepší stravu a o hodně lepší porce, ale získala také ochranu před transporty na Východ. A stejně musela celý život strávit s otázkou, zda nepřímo nezavinila transport svého dobrého přítele a tak vlastně jeho smrt v Osvětimi. Do života Evy i její rodiny zasáhli nejen nacisté, ale také jeden československý občan, Karel, který i přes hrozbu v podobě trestu smrti, zásoboval celou rodinu a část známých potravinami, cigaretami i zprávami z okolního světa. Ačkoliv bylo hrozné jak se lidé chovali k lidem, tento muž vykoupil všechno zlo svým dobrým skutkem a touhou pomoci potřebnému!!“... celý text
— Chemiczka

Přejít na knížky autora