Bohumil Bauše

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1845 - 1924

Populární knihy

/ všech 19 knih
Ilustrovaný přírodopis tří říší
Ilustrovaný přírodopis tří říší
Život a cesty Dra. Emila Holuba
Život a cesty Dra. Emila Holuba
Říše věčného ledu
Říše věčného ledu
K neznámým břehům!
K neznámým břehům!

Nové komentáře u autorových knih

Ze zápisků přírodozpytce Ze zápisků přírodozpytce

„Narocne, ale usmevne cteni. Vetsina kapitol ma dnes uz jen historickou hodnotu, velka cast je dnes zcela nepublikovatelna. Obzvlaste me rozesmala "obchodní hamonivost, která ozbrojila i špinavého Papuance střelnou zbraní..." Zcela bizarni je kapitola "Plemenné zápachy", kde se popisuje vune lidskych ras - velmi nekorektne ;)“... celý text
— IHT

Říše věčného ledu Říše věčného ledu

„Báječné čtení, moje první setkání s prof. Baušem. Kniha podává ucelený obraz znalostí o obou arktických krajinách. Pro mne nejzajímavější byly části o objevných plavbách a expedicích a sondy do života eskymáků. Co je ovšem nejpůvabnější: kniha vyšla v roce 1910, v té době ještě nebyl dobyt jižní pol, o dobytí severního polu se vedly diskuze, kdo (Peary vs. Cook) a zda vůbec pol dobyl první. Spousta věcí nebyla tehdy ještě prozkoumána a zmapována, autor tedy knihu psal jako aktuální. My jí už čteme jako historii s odstupem více než 110 let. Báječná byla i humanistická reflexe kolonizování a civilizování divochů kultivovanými a vyspělými evropany. Pěkný doklad doby, budu hledat další knihy od prof. Baušeho.“... celý text
— elcapitano

Člověk a živočišstvo Člověk a živočišstvo

„Dodnes jsem ráda, že se mi jako třináctileté povedlo na knížku narazit v jakémsi antikvariátu. Vzpomínám si, jak jsem ji četla na lavičce uprostřed kvetoucího bramboříku a jak mě zaujala myšlenka, že pieta vlastně vznikla ze strachu před duchy zemřelých. :) O dva roky později, na střední škole, jsem v domácím úkolu z filosofie na téma „V čem se člověk liší od zvířete" tvrdošíjně obhajovala, že v ničem. Citovala jsem z této knihy pasáž, podle níž Leibniz viděl smějícího se psa — což ovšem zpochybňuje tak oblíbenou definici člověka jako „jediného zvířete, které se směje". (Dnes samozřejmě vím, že se smějí mnohé další druhy.) Teď, už jako vysokoškolská studentka, jsem se k ní vrátila, protože mi pomáhá při psaní poznámkového aparátu ke knížce, kterou překládám. A pořád jsem nadšená. Autor se zabývá nejprve vztahem mezi lidmi a zvířaty napříč časem a různými kulturami a poté prvky ve zvířecím chování, které mají blízko k chování lidskému (např. balet a opera u zvířat). Je to vlastně práce antrozoologická, která ukazuje, že „human-animal studies" nejsou žádnou novinkou. Na to, jak útlá je, se autorovi podařilo obsáhnout téma velmi komplexně, například od postavení zvířat v různých náboženstvích po lingvistický výklad, jak vznikaly názvy ptáků onomatopoií jejich zpěvu. Před jeho erudicí a láskou ke zvířatům smekám.“... celý text
— JulianaH.

Přejít na knížky autora