Alexej Vasiljevič Kolcov

ruská, 1809 - 1842

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Písně

„Výbor z básnické tvorby ruského (pre)romantického lidového básníka je první knihou z této národní literatury, kterou jsem byl od začátku ruské agrese na Ukrajině schopen číst a přečíst. Dostal jsem se k ní díky zmínce v díle Josefa Suchého a říkal jsem si – lidovost a venkov, písňová melodika, truchlivý osud maloměstského tvůrce, který zemřel v třiatřiceti letech v nelehké epoše, to zní vcelku idylicky. A skutečně: Kolcov do značné míry idylikem je. Julius Dolanský ve svém slohově vytříbeném, ale ideologicky zcela pokřiveném a pomýleném úvodním textu sice básníka vykresluje bezmála jako pionýra revolučních tendencí, ale nic takového v Kolcovových textech (naštěstí) nenajdeme. Bůh, car i útrpný život na tehdy ještě nevolnické Rusi jsou tam podávány jako neměnnosti. Jen zřídkakdy probleskne pramének vzpurnosti, chuti vymanit se z této danosti, koloběhu a určenosti žití. Ale i tam je to spíše jakési furiantství, holedbání – tedy stylizace, kterou známe z lidových písní a slovesnosti i jiných národů. U Kolcova navíc často ani ne tak romantická, jako spíše ještě sentimentální. Jakkoli může znít výše řečené nevábně, četbu jeho Písní jsem si užil, a to do značné míry patrně díky Františku Hrubínovi. Nedokážu posoudit přesnost a výstižnost jeho překladu, ale jazykově je bravurní a jeho četba je bez nadsázky literárním požitkem. Mám rád rytmiku, metaforiku a vlastně i tematiku lidové a ohlasové poezie: láska a smrt, venkov, rolničina, příroda, někdy bujarost, častěji tesknota, tklivost a baladičnost... A to všecko tam je, navíc moc pěkně. Některé ty rytmy mi pronikaly i do sna. Přitom to vlastně není moc pestré, spousta čísel se jmenuje stejně (např. Ruská píseň či prostě Píseň), mimoto nedokážu posoudit, nakolik je to Kolcovova vlastní imaginace a nakolik jen ohlas v dětství a mládí odposlouchané slovesnosti lidu kolem Voroněže. To je ovšem pro výsledný dojem z četby lhostejné. Posuďte sami: Píseň staříkova Osedlám já koně, koně bystrého, poletím já lehce jako sokolík. Tam za moře širé, v kraje daleké: dohoním a vrátím mladá léta zpět. Vyšňořím se, junák bude ze mne zas, zalíbím se znova hezkým panenkám. Cesta nevrátivá, nevrátivý čas! Nikdy na západě slunce nevyjde! 21. září 1830“... celý text
— V_M

Žánry autora

Literatura světová Poezie Duchovní literatura

Štítky z knih

ruská literatura básně poezie ruská poezie

Kolcov je 0x v oblíbených.