Krysařovy střevíce přehled

30.01.2024

Nejdřív jsem se docela dost ztrácela. A bůhvíproč jsem si myslela, že se děj odehrává v nějakých 50. letech. To je nejspíš kvůli vizuálu filmu a i první kniha na mě tak působila. Ale najednou jsou tu mobily, kreditní karty, bankovní účty a tak dále. Po pár stranách mě ale kniha opravdu vtáhla. A, odpusť, Vianne, mohla za to především Zozie, které zdatně sekundovala Anouk. Děj byl velmi dlouho takový neurčitý a netušila jsem, co mám čekat, co se z toho vyvrbí? To mě na knize dost bavilo - postupné rozplétání příběhů všech postav jako tenkých provázků. A ačkoliv by Zozie kdekdo označil za hlavní antagonistku knihy, která mě vlastně chvílemi i děsila, já jednoznačně hlasuju pro Thierryho le Tresseta. Je to přesně ten typ muže, který mě naprosto odpuzuje a nedokázala bych ho vystát. Pokud jste si stejně jako já přečetli anotaci ke třetí části příběhu, tak jste si vlastně vyzradili konec části druhé. Kdo nebyl tak zbrklý, tak ať to nedělá a v klidu se ponoří do Krysařových střevíců. :) Název je zpočátku dost matoucí, ale dostane naprostý smysl, a čokolády je zde opravdu hodně, až se vám budou sbíhat sliny. 90%

09.01.2024

(SPOILER) 2/5 První díl jsem četla a viděla i film. Můj názor na knihu byl, že je průměrná, film byl lepší. Jelikož jsem ale neměla co číst, rozhodla jsem se, že půjdu do dílu druhého. Chyba lávky. Není lepší. Akorát mnohem tlustší a natažený, jak kšandy Thierryho de Tresseta, kdyby nějaké nosil. To, co mě na prvním díle fascinovalo a nutilo číst, byla nespoutanost hlavní hrdinky Vianne a její charakter, osobnost. V tomto díle se ale vše z Vianne jakoby ztratí. Chápu proč, i proč byla kniha napsána. To ale nic nemění na tom, že mi tentokráte styl psaní seděl ještě méně. Samé květnaté popisy a fantasijno, ale v knize se toho jinak moc neděje. A konec přesně takový, jaký byste čekali od románu pro ženy, zvláště má-li kniha mít ještě pokračování. Nemluvě o tom, že autorka kapánek vykrádá a recykluje sama sebe. V prvním díle Černý muž, v druhém díle Zlodějka srdcí, jež ho zastoupí. Tentokráte dokonce 3 vypravěči, kteří než zjistíte kdo je kdo, stejně jako v prvním díle pěkně matou. Nemluvě o nějakých kiksech ze strany vydavatelství či překladatelky, ne že by nebyly, ba právě naopak. Jak vás ale kniha stále nutí kontrolovat, zda se neztrácíte v postavách a ději, tak jediným výsledkem je, že jsem už neměla kapacitu hledat chyby. Do dalšího dílu se ale pustím stejně, ale až časem, nerada totiž nechávám nedočtené série.