Vrbická1999
komentáře u knih
Čtvrté křídlo
Rebecca Yarros
Čtvrté křídlo jsem původně vůbec neměla v plánu číst, ale pak mě to nedalo a chtěla jsem vědět, proč je to takový hit. Příběh sám o sobě mě bavil, prostředí drsné akademie mě vtáhlo, ale ten počet stran byl na mě moc. Některé části se vyloženě vlekly. Kdyby měla kniha o 250 stran méně, čtení bych si užila více.
Fantasy pro mě už asi není. Nejspíše jsem už na tento typ knih ,,moc dospělá''. Od knih, které čtu očekávám více.
Skoncovat s Eddym B.
Édouard Louis (p)
Je strašné, že je malé dítě odsuzováno jenom proto, že je zkrátka ,,jiné''. Šikana ve škole je jedna věc, ale to, když ho nepřijímají a dostatečně nemilují vlastní rodiče, to je pro mě opravdu nepochopitelné. Také je velmi šokující, jak hodně nevzdělaní a zabednění lidé ještě na přelomu tisíciletí ve Francii žili. Podle jejich chování bych odhadovala, že čtu knihu tak z 50. let.
Celou dobu jsem chtěla malého Eddyho obejmout a dát mu lásku a vzdělání. Vysvobodit ho z toho kraje buranů a nepochopení.
Rez a záře hvězd
Tammy Greenwood
Velice bolavá kniha o tom, jak je snadné manipulovat s dětmi. Při čtení mě opravdu mrazilo. Ale je správné, aby se tyto příběhy vyprávěly a šířily dál.
Za tichem: Novohradské hory
Jan Štifter
Jan Štifter dal této knize nádherný název: Za tichem. Průvodce po místech, kde se duše může nadechnout. I když je vyprávěno o Novohradských horách, kniha nese poselství, které může pasovat na každý kout naší krásné země. Stojí za to, objevovat skrytá místa, poslouchat přírodu, rozjímat nad životem třeba na hřbitovech a ve starých kostelech, kde najdeme ticho a klid. Skrze tyto místa, můžeme nahlédnout do minulosti.
Šikmý kostel 3
Karin Lednická
,,Naděje neznamená, že se ti splní, co si přeješ. Uchovat si naději znamená věřit, že všemu zlému navzdory bude jednou zase dobře.
Tak a je to. Trilogie Šikmý kostel je kompletní. Dnes jsem závěrečný díl dočetla a asi ve mně bude doznívat opravdu dlouho, protože to, jaký čtenářský zážitek vám tyto knihy nabízí je opravdu neuvěřitelné. Románová kronika ze Staré Karviné mezi lety 1894 až 1961 opravdu nejde silně neprožívat. Když se k tomu ještě přičte bravůrní styl psaní Karin Lednické a fakt, že všechny události a osudy postav jsou podle skutečných událostí, máme tady opravdu epické literární dílo. Šikmý kostel řadím mezi tu nejkvalitnější českou literaturu současné doby.
Smekám a děkuji Karin Lednické, že nám přiblížila část české historie, která dosud zůstávala velké většině lidí neznámá.
Mladík / Událost
Annie Ernaux
S Annie Ernaux úplně kamarádky nejsme. Přečetla jsem již Paměť dívky, se kterou jsem se vyloženě trápila. U Mladíka/ Události bylo čtení snazší, protože popisy nezákonného potratu prostě dokážou strhnout. Ale po dočtení jsem usoudila, že autorku opravdu ráda nemám. Svým chováním, názory a postoji mohu říci, že mi je vyloženě protivná. Chtěla jsem se pustit do její knihy Roky, ale neučiním tak.
Za zamčenými dveřmi
Freida McFadden
Skvělý thriller, který jsem přečetla jedním dechem. Na konci mě spadla brada, když došlo na rozuzlení.
Srpny
Jakub Stanjura
Musím před autorem smeknout. Napsat knihu, ze které vám bude opravdu fyzicky špatně, je opravdu umění. Ač to nezní moc lichotivě, obdivuji, když se pocity z knihy dokážou projevit na mém fyzickém i psychickém stavu. A z této knihy opravdu mrazí.
Kalmann
Joachim B. Schmidt
Kalmann, takový Forest Gump Islandu. A jelikož miluji i Foresta i prostředí Islandu, do knihy jsem se zamilovala. Ideální oddechovka na dlouhý zimní večer. A ta obálka, ach!
Shuggie Bain
Douglas Stuart
Děkuju moc čtenářskému klubu Martinus, díky nim jsem Shuggieho objevila. Bylo to opravdu mrazivé čtení. Osmdesátá léta v Glasgow, smradlavá sídliště, nedostatek práce, do toho malý Shuggie se svou příšernou matkou nasáklou alkoholem. Během čtení jsem se cítila naprosto pohlcena příběhem. Celou dobu jsem doufala, že se něco stane a ten malý chlapec bude mít dětství, jaké by si zasloužil. Ale ne. Jeho matka dělá vše proto, aby ji neklesla hladina alkoholu, ale vše ostatní jde stranou. Své děti miluje, ale závislost je závislost. Celou dobu jsem nechápala, jak je může milovat a pak si za peníze na jídlo koupit pivo. V jednu chvíli jsem jí nenáviděla. O pár stránek dál s ní zase soucítila, emoce zkrátka nahoru a dolu. Knihu velice doporučuju. Určitě se zařadí mezi mé nejlepší knihy za rok 2024.
Kodaňská trilogie: Dětství – Mládí – Závislost
Tove Ditlevsen
Po přečtení již chápu přirovnání ke slavné tetralogii od Eleny Ferrante. Musím přiznat, že mě Kodaňská trilogie bavila úplně stejně jako Geniální přítelkyně. Hlavní hrdinku jsem neměla nějak zvlášť v oblibě. Nechápala jsem její uvažování, ale přesto jsem s ní žila. Vciťovala se do ní. A u třetí části knihy, pojmenované Závislost, jsem skoro nedýchala. U pasáží, ve kterých svoji závislost popisuje mi bylo fyzicky špatně. Pokud u mě kniha svým textem dokáže vyvolat tyto pocity, hodnotím jí vždy velmi vysoko.
Kodaňská trilogie má čestné místo v mé knihovně.
Směna
Anna Beata Háblová
Kniha, která ve mně vyvolala vzpomínky na dobu, kdy jsem chodila na brigádu do výroby a pracovala u pásu. Moc se mi líbilo, jak autorka popsala pocity mladé dívky během práce za kasou a její pohled na fungování supermarketu. Musím pochválit i styl psaní a poetičnost celého textu. Bohužel hlavní zápletka knihy a vzpomínky na studia na vysoké škole mi nic neříkaly. Proto knihu hodnotím průměrně.
Proč všichni odcházejí
Zuzana Dostálová
Příběhy vyprávěné dětmi mě velice baví. Miluju se dívat na svět dětskýma očima. Ale tato kniha, po mě sklouzla, aniž by ve mně zanechala něco hlubšího. Dobře napsané vyprávění, ale mého srdce se bohužel nedotklo.
Normální lidi
Sally Rooney
Kniha mě bohužel zklamala na plné čáře. Dva ufňukaní mladí lidé, kteří se mají rádi, chtějí spolu být, ale nejsou. Nikdo neví proč. Každý má ve svém životě nějaké trápení, problémy. Ty mi ale nepřišly jako pádné důvody, proč jim jejich vztah stále nevychází. Sally Rooney asi nebude můj šálek kávy.
Andělský prach
Cornelia Travnicek
Tři kluci, kteří jsou zneužívání ke krádežím. Jako odměnu dostávají drogu. Andělský prach. Přitom to jsou ještě malé děti. Kniha, která bolí, ale formou, jakou je napsaná, si mě naprosto získala.
Trápení všeho druhu
Mariana Leky
Ach, jak já tuto knihu miluju. Je jako pohlazení, zachumlání se do deky, kousek bábovky. Je to takové ,,čtení na neděli''. Trochu melancholické, roztomilé, vtipné, pravdivé. Trápení všeho druhu se určitě dostane do mých nejlepších knih za tento rok.
Café Groll
Jan Štifter
Tak tento literární počin je dokonalost. Vytkla bych tomu leda to, že kniha není delší.
Deník Věrky Kohnové: Jak ráda bych tak zůstala
Jiří Sankot
Z této knihy mi puká srdce. Jak její podtitul napovídá, malá Věrka Kohnová by tak ráda zůstala doma a vedla obyčejný život. Bohužel ten její skončil tragicky během druhé světové války.
Paměť dívky
Annie Ernaux
Textům Annie Ernaux chci dát šanci, protože jsou v knižním světě velice vychvalované. Nemohu říct, jaké pocity z knihy mám. Chvíli mě čtení velice bavilo, ale o stránku dál jsem se nudila. Občas jsem nechápala, o čem autorka mluví, poté si zase chtěla její výrok podtrhnout. Musím zkusím ještě ostatní knihy, abych dokázala svůj názor ucelit.
Já jsem hlad: Příběh o zápasu s mentální anorexií, hledání, cestě a návratu k ženské duši
Petra Dvořáková
Tvorbu Petry Dvořákové miluju, četla jsem od ní již tři knihy, které byly skvělé. Toto autobiografické vyprávění mi lámalo srdce na kusy. Kolik těžkých situací a temných chvil může postihnout jednoho člověka ? Musím před paní Dvořákovou smeknout. Po dočtení Já jsem hlad se již nikdy nebudu na její tvorbu koukat stejně jako doposud. Od teď už jenom s obrovským respektem a hlubokým citem.