bee88maja
komentáře u knih
Šikmý kostel
Karin Lednická
Fotka knihy na mne blikala snad z každého bookstagramu. Ale nechávalo mě to chladnou. Nezjišťovala jsem si, o čem Šikmý kostel vůbec je. Pak mi kamarádka pěla chválu, že to musím přece přečíst, vždyť je to o "Tvém rodném kraji,přece!!". Ok, koupím si prví díl kroniky a uvídím.
Po otevření obálky a uzření mapky Horní Suchá, Orlová, Karviná, Fryštát... Kraj z kterého pocházím. Nostalgie zapracovala a tak jsem se nechala vtáhnout do historie nejen hornictva.
Když na straně 30 své slzy držíte silou vůle, říkám si: "Sakra!!!" Tahle kniha bude drsná. Každou další kapitolou jsou osudy hlavních postav srdceryvnější. Za mne je to masakr. Rozepře česko-polské pociťuje pohraničí do dnešních dnů... a já už více chápu tu polskou ukřivděnost. V hodinách dějepisu se k podobným materiálům nedostanete a je to škoda, když nejsou hodiny dějepisu více věnovány místní problematice...
Jedno vím jistě, další díly si s určitostí přečtu. Jelikož pamětníci z mé rodiny už bohužel nemohou vyprávět, abych se dozvěděla víc....
Děkuji Karin Lednické za možnost nahlédnout pod pavučinu historie, s kterou jsem spjatá....
Vztahy a pasti
Jan Vojtko
Zábavnou formou náhled do psychologie vztahů. Občas jsem se musela smát, čemu vlastně díky domněnkám věříme a jaké nástrahy ve vztazích na nás číhají. Knihu je třeba brát s nadhledem a rezervou, není to manuál na život. A kdo to od knih čeká, bude nejspíš zklamán.
Návod na vraždu pro hodné holky
Holly Jackson
Středoškolská záležitost, řeknete si, ale v anglickém oparu v černém čaji s mlékem se toho odehrává docela dost. Bavilo. Mělo to tu správnou dávku napětí, která se proměňovala ve zvědavost. Zvládnuto za jeden večer. :)
Má cesta k tobě
Helen Paris
Knihu jsem si namátkově vybrala z nabídky asi 15 knih, které byly nabízené k nákupu za 1 Kč. Jelikož červená knihovna nepatří k mým nej žánrům (čest výjimkám viz J. Caplin), tak jsem vůbec netušila, co si vybrat. Na čtení anotací nebyl čas. Rozhodla zelená barva obálky...
Netušila jsem vůbec, co mě čeká.
Zaujalo mě úvodní věnování, kde autorka děkuje své mamince, která ji naučila milovat knihy a moře. :)
Prostředí a pozorování přírody mne oslovilo. Bylo to nečekaně velmi milé počtení. A ano, i slza ukápla. Jsem ráda, že i když je to třetí díl série, dala se kniha číst samostatně. A není nutné zbylé knihy dohledávat, abyste pochopili děj.
Červená knihovna oslovuje naše milostné vzpomínky, a někdy osloví i náš stesk a touhu, proč to nemáme tak, jako hlavní hrdinové....hm.
Eva
Verena Kessler
Slova se mne dotýkala na dávno zapomenutých místech. Nebo naopak otevírala zavřené komnaty, které emoční paměť nehodlá jen tak zapomenout :)
Byla jsem hodně zvědavá jak téma mateřství a ekokrize bude zpracováno. Musím pokleknout a smeknout pomyslný klobouček, protože to bylo silné, emotivní, vtipné, plné všeho....a myslím, že každá žena si tam najde svůj odstavec, který vyplaví moře slz...
Dech: Nové poznatky o ztraceném umění
James Nestor
Nadechni se.
Při čtení jsem objevila plno zajímavostí, ze světa nádechů a výdechů. Trochu mi kniha polechtala i národní hrdost, když jsem v knize nalezla i pár řádků o Češích a jejich technikách/experimentech s dechem.
Uvědomit si, že i to, co tělo dělá bez našeho vědomí, můžeme přenastavovat, když zapojíme vědomí a trénink, je za mne skvělý první krok k rozvíjení dovedností dýchání... :)
Trápení všeho druhu
Mariana Leky
Ze začátku jsem v knize viděla velký potenciál, a říkala si, to bude velmi zábavné a obohacující čtení. V polovině jsem si říkala: OK německé nátuře asi trochu nerozumím. Konstatuji jsem suchoprd. Ovšem ilustrace: Ty vyzdvihuju!!! Zejména gumový medvídek v rakvi, mne rozložil :)))
Vyhoření
Petr Šesták
Vyhořet je snadné, ty mozaiky dnešní doby, ego stíhá druhé ego, kdo má větší právo na to být tady a teď. Drancovat nebo chránit.
Vzplanete jako sirka, a stejně rychle vyhoříte. Neboť v sounáležitosti a burcování společnosti k lepším zítřkům ve finále všichni máme trošku nakakáno na svých hlavách (někdo to ví, někdo se tomu brání a někdo se zdá býti pohoršen). Neboť svou bytost ospravedlňujeme různými argumenty či fakty.
A tak si říkám: kniha je to výborná, jen jsem díky ní opět ve stavu lehké až středně těžké deprese. Neboť každá spermie má právo na život, ale jak moc nebo málo, to už je otázka všeobjímajícího ekosystému, z kterého vytváří "ta lidská spermie" monolit...
24 osobností Billyho Milligana
Daniel Keyes
Podvodník nebo duše disociována do 24 charakterů, které o sobě vědí/nevědí?
Fascinuje mne vše, co souvisí s lidskou psychikou a tohle bylo velmi zajímavé čtení.
Vidět do zákulisí případu, který otřasl dějinami psychiatrické praxe. Být u toho a zároveň se ztrácet v nespočetných disociacích a návalech emocí. Rozštěpit se. A pak se pokoušet o fúzi a pochopit, co se vlastně tomu mladíkovi stalo.
Je dechberoucí, co je schopná lidská mysl vytvořit v rámci sebezáchovy...
Spalovač mrtvol
Ladislav Fuks
Člověk, co světem chodí, vždy bude ze svého příkoří obviňovat jiné. Je to zcela logické a přirozené, říká se. Za mor přece mohli ve středověku také Židé. Označme viníka a hned se některým lépe dýchá, lépe žije. Když svůj mokvající hněv můžou někam směřovat. To, že to lepší žití, je na úkor jiného života, je už vedlejší... Přerod hlavní postavy mě závěrem knihy zvedal ze židle...
Když pátrám v minulosti a čtu díla, která popisují historické události jako je holokaust nebo jinou epochu lidstva, mrazí mě. Protože je až zarážející, jak se nic ve své podstatě nemění. A bubáci jen převlékají kabáty. Proč se vlastně člověk ještě nenaučil empatii? Proč je pro něj přirozenější nenávidět? Proč se nepoučí z dějin? Pomyslný klid získávat vyvražďováním a pleněním? Opravdu?
Vždyť ze všech ve finále zbyde ten pomyslný popel... že, pane Kopfrkingl?
Poprvé
Nico Walker
Kdo nemá rád vulgarismy, svět drog, vojáky a armádu a moře sexuálních scén - pro toho kniha fakt nebude. Ovšem surovost s jakou jsou mnohé scény popisovány, je dechberoucí. Můj obličej při čtení zažíval slušnou obličejovou gymnastiku. A taková zajímavost na závěr: Kniha byla předlohou filmu Cherry, kde hlavní postavu ztvárnil Tom Holland.
Osamělost prvočísel
Paolo Giordano
Pošetilost našich činů, nedomyšlených banalit, kdy se střetávají se strachem obnažit svou syrovou duši. Stud. Řekla bych hezké, realné. Ovšem smutné až k smíchu. V tom tichu prvočísel, nulou nepodělíš. A tak zůstávám se svým dělitelem, se svým prvočíslem...se svou samotou.
Slon na Zemplíně
Andrej Bán
Chcete nahlédnout pod pokličku Slovenské nacionality? Tak vzhůru do této knihy. Skok přímo po hlavě. Odkud se vzala národní hrdost, co s Jánošíkem, osadami, Ficem, Mečiarem a Tisem? Za mne dost mrazivé čtení, vzhledem k ohlednutí za současným děním. Naši bratia, je mi smutno....
Stručná historie věčného života
Jaroslav Kalfař
Existencionalismus v praxi. Bojíte se své budoucnosti? Nevím jestli to je tím, že jsem s autorem stejný ročník narození, ale v mých představách vidím budoucnost lidstva dost podobně. Do věčného života se nehrnu....ale myslím, že pokud někdo z nás po něm touží, bude se hrát o hodně. Samosebou zejména pro ty, kterým zlaté mince chřestí v kapsách...
Za mne, stejně jako kosmonaut velmi zdařilá kniha. :)
S tváří beránka
Magda Váňová
Dar k Vánocům.
Když se Vám z postav chce fyzicky zvracet. A když podobné charaktery denně potkáváte v práci...
Řekla bych, že nazvat tohle oddechovkou, může jen blázen... darovat knihu se slovy: "u téhle si odpočineš"... aaaa...moje nervy.
Můj stresový hormon se u čtení vyčerpával.
Ale bavil mne ten nápad... :)
Šáhinšáh
Ryszard Kapuściński
Richarde, tak tohle se opravdu povedlo!!! Nedokážu parafrázovat jak moc je tento příběh blízký pro veškerou společnost, nedotýká se jen Íránu, dotýká se všech ukřivděných národů. Místy jsem měla pocit, že popisuje povahu českou/slovenskou/maďarskou...(doplň si podle chuti).
Je zvláštní jak lidé neustále bloudí v kruhu, ale na druhou stranu se ve své podstatě asi není čemu divit. Každý jedinec začíná, objevuje a zjišťuje, jestli to, co tvrdí zkušenější je pravda nebo lež. Manipulace strachem. To známe všichni do jednoho. A ještě si s tímto fenoménem užijeme... mám takové drobné tušení.
Teror a trýznění, bolest... Gestapo/Stazi/STB/Savak... kdo je krutější?
"Panebože, já bych chtěl, aby neexistovaly ošklivé věci!"... touhle větou si mě kniha získala, protože přesně tohle jsem si jako dítě říkávala, a přála jsem si. Jako dospělá, jsem už otupělá a lehce pesimistická/cynická, vnímám, že ošklivé věci budou, dokud lidé budou "bloudit v kruzích", stále kupředu ale v mnohém vždycky o 10 kroků zpět ke kyjům a jeskyním, a to asi ještě naše předky urážím...
Tahle kniha není jen o Íránu, tahle kniha má za mne velký přesah. Tedy já ho v této knize vidím....
Děkuji za ten dar...
Ganbare! Workshopy smrti
Katarzyna Boni
Strhne tě to jako vlna, ozáří jako radiace.
Není úniku, před tímhle se neschováš.
Na straně 267-273 jsem řvala jak želva. Položme si prostou otázku: Co uděláme se svými životy, pokud víme že dýcháme? Uvědomujeme si jak tenká hranice mezi nádechem a výdechem je? Jak rychle se to vše může proměnit?
Líbilo se mi nejen reportážní vyjevení katastrofy spojené s tsunami a Fukušimou, ale i poodhalení mysteriozity Japonska a jejich legend a bubáků.
První člověk
Albert Camus
Strana 29 a já věděla, že to bude prostě dobré. Miluju jeho myšlenky, jeho styl. Jeho popis domova, chvílemi mi byl blíž než bratr. Chvílemi jsem mu rozuměla a chvílemi jsem se ztrácela ve víru horkého prachu. Tu pachuť prašného života ze sebe chvilku nedostanu...a to je dobře...
Válka s Mloky
Karel Čapek
Téměř devadesát let staré dílo, a stále aktuální. Čapek byl vizionář, a jeho vize se proměňují v realitu všedních dní.
"Raději my, než oni" a pořád čekáme, že naše chyby napraví prozřetelnost, či jiná síla. Protože politika, ekonomie...
Idealismus v kontrastu s narcismem. Pokrytectví každého jednoho člověčenství. Jo i moje a taky tvoje!!! V hloubce upřímného humanismu, skrývá se neduh lidstva. Neduh práv a výkřiků. Hlaveň namířená do obličeje a my urputně zavíráme oči a doufáme, že se to neděje, že to někdo napraví, že za to nemůžeme, protože my tu"zbraň" v ruce přece nedržíme....
Kdo chytá v žitě
J. D. Salinger (p)
Stopéro jsem si tuhle knihu užila, doslova mne umrtvila. Dlouho jsem se u knihy tak neřehtala jak houpací kůň...Dlouho jsem neměla takovou chuť podívat se na černobílý film, na nějakého toho tajtrlíka. Nasát atmošku. Štípnout tě do panímandy... Být prostopášná. Tancovat. Kniha plná života a zmatků jednoho bláznivého kluka s podivuhodnou silou a pravdou. Začínám chápat, proč bývá mezi čtenáři velmi oblíbená. Taky si ji ráda přečtu ještě minimálně jednou :).