Mika Waltari
Leo Arne, Kristian Korppi, Nauticus, Leo Rainio, M. Ritvala · pseudonymy
finská, 1908 - 1979
Populární knihy
/ všech 36 knihNové komentáře u autorových knih
Plavovláska
„Tak trochu jiný Mika Waltari a přesto, skrze hloubku - sílu jeho myšlenek..., vlastně neochvějně stejný.
Zločin a trest? Doznání? Pokání? Odsouzení? Tímto vším se autor zaobírá, ve dvou nelítostně tvrdých, lidských příbězích. Může být krása satisfakcí..., či naopak zločinností? A má být tím pádem "po zásluze" potrestána, ať je tím trestem cokoliv...? Jsou naše hříchy z minulosti nenapravitelné, tak kruté a neomluvitelné, že žádný soud, ale pouze naše svědomí, může rozhodnout o tom nejpřísnějším trestu, či pokání...?
Mika Waltari, fascinujícím způsobem roztáčí hlavním hrdinům, obou příběhů Kolo štěstěny, které, jak už to v životě chodí..., po jeho zastavení..., vůbec šťastné není...“... celý text
— Leona333
Egypťan Sinuhet
„Když jsem tyhle doktorský spisy četl poprvé, tak jsem byl ještě ve škole a nosil domů průsery a koule a říkal si sakra, to je ale tlustá knížka. Pak jsem po letech šel kolem antikvariátu a viděl jí tam mnohem slabší. Asi nějaká lite Waltari verze. Byl jsem blbej, že mě to napadlo. Byla to totiž plná palba. Byla přepisovaná asi Uko Ješitou, a to dokonce ve dvou sloupcích na jedný stránce. Takhle jsem se nachytal už u malý Doritky, která měla zase biblickej papír. Ale že to byla plná palba mi vůbec nevadilo.
Tenhle tlustej štos papíru mám totiž od Waltariho úplně nejvíc nejradši. Štos o synovi Egyptskýho mastičkáře, na kterýho natrefí Ptahor. Ten z něj chce udělat formuli mezi mastičkářema, protože on už je starej, přežranej, vypitej a chce se už jenom válet u AZ kvízu a luštit osmisměrky u džbánu s vínem. Udělá z něj teda královskýho otvírače lebek, což by mohlo slibovat věhlas a dobrou vejplatu. Jenže Sinuhet je stejnej pošuk a hlava mu přemejšlí o věcech, na který většina lidí dlabe. Nestačí mu jenom ležet, zevlovat a koukat, jak mu roste panděro. To je totiž znak bohatství a mělo by se všem ukazovat. Jestli je tohle pravda, tak každým rokem bohatnu a přítelkyně to nechápe. Byl bych rád, kdyby jí někdo vysvětlil, jak to doopravdy je. Nebo se jí nelíbí, že jediný bohatství mám v bachoru a nevidím si už ani na....asi špičky u nohou.
Fakt se z něj stane magič přes lebky a choroby a zase natrefí na podivnou cuchtu s blbou pověstí, zasune do ní svojí kreditku a po tom, co nemá na splátky Janě z Providentu, pakuje se do světa i se svým otrokem, kterej svýho pána ani trochu nechápe. Sinuhet se chová podobně blbě, jako Mika Karvajanka a Haremheb jako Anti Antar. Všechno se to podobá jako vejce vejci. Sinuhet celkem cestuje, hrabe se ze sraček na špičku pyramidy a pak zase padá na dno. Jeho život je taková Sisyfovská práce. Možná když táhnul z Minotaurova labyrintu, tak na toho Sisyfa natrefil a přišlo mu to jako terno. Mně jako terno přijde pojmenovat svoje první dítě Šuppiluliumaš. Klidně by se tak mohla jmenovat i kapela, nebo bar.
Tak jsem zase nepatrně odbočil. Ze všech Waltariho hrdinů mi Sinuhet přišel nejmíň debilní a navíc sympatickej. Naivní teda taky hodně. Haremheb je kořala, neotesanec a hrubián, co svůj plán dotáhne do konce a nebojí se ani svojí opice, která je velká kolikrát jako třeba Perská říše. A Kaptah? Kaptah je prostě Kaptah. Ten snad přechčije i vlastní smrt, protože ještě nikdo nevyrobil tak velkej džbán, do kterýho by se dal pohřbít. Strašně rád jsem s nima cestoval, smál se, byl naštvanej a dával si s nima víno a pak ještě sám i šnaps. I když je to knížka, kterou by v jistejch vydáních šel omráčit nosorožec, tak si jí jednou za pár let určitě zase přečtu. Už se na to těším. A teď už mě omluv, jedu se vyvalit do sauny a vířivky. Snad se mi tam nestane nějaká nehoda.“... celý text
— žlučníkář
Egypťan Sinuhet
„I já se přidávám s komentářem s "Hakate". Jen díky audioknize jsem vydržela až do konce. Ale kniha mě nijak neoslovila, velmi rozvláčné.“
— janina66
Jeho království
„Krásný příběh, krásný překlad, dokonalá ukázka toho, jak si každý vykládá "pravdu" po svém :-)“
— Lilith7
Egypťan Sinuhet
„Fin Waltari nás pozval na návštěvu k egyptskému lékaři Sinuhetovi. Nebude to ale vyprávění ledajaké, protože se přesuneme daleko v čase až do starověku. Velmi barvitý a obsáhlý román, který je vystavěn jako Sinuhetovy paměti. Projdeme jeho životem od dětství až po stáří. Zjistíme, že jeho život byl velmi bohatý a dobrodružný. Zažil toho docela dost a možná se dozvíme i jedno tajemství. I když se Sinuhetův příběh odehrává v daleké minulosti, tak jsou zde prvky a myšlenky, které jsou nadčasové a prolínají se i s dnešní dobou. Stačí se podívat kolem sebe, co se děje. Waltari byl ovlivněn 2. sv. válkou a ta v něm zanechala velmi silné zážitky, což se mu vůbec nedivím. Byla to hrozná doba.“... celý text
— RMarkéta
Mika Waltari - knihy
1972 | Riman Minutus |
2013 | Egypťan Sinuhet |
2005 | Jeho království |
2004 | Tajemný Etrusk |
2002 | Krvavá lázeň |
2004 | Nepřátelé lidstva |
2002 | Šťastná hvězda |
2005 | Cizinec přichází |
1995 | Plavovláska |
2000 | Temný anděl |
Žánry autora
Literatura světová Detektivky, krimi Divadelní hry Dobrodružné Novely Romány
Štítky z knih
pohádky přátelství Egypt lékařské prostředí křesťanství Ježíš Kristus povídky láska pro děti 19. století
Waltari je 669x v oblíbených.
Osobní web autora