Zmije a křídla noci

recenze

Zmije a křídla noci (2024) 5 z 5 / Sarkak94
Zmije a křídla noci

Pokud jste fanoušky fantasy a upírů, toto číst chcete.
.
Tak toto byla pořádná jízda. Začínám mít čím dál více ráda tady ty romantasy. Rozhodně to není kniha pro děti, je to spíše fantasy pro dospělé.
.
Pokud se vám líbí Hunger Games, tak tato kniha je přesně pro vás. S tím rozdílem, že je to mnohem drsnější a krvavější. Tady to je Kejari, legendární turnaj bohyně smrti. A hlavně účastníky turnaje jsou krvelační upíři až tedy na Orayu. Oraya je člověk. Má tedy vůbec nějakou šanci na vítězství? Protože vyhrát může jen jeden. Vítěz si může od bohyně Nyaxie přát cokoliv. Lákavá výhra.....
.
Oraya je sice člověk, ale od malička je vychována upírem Victorem. A i když má krev lidskou, srdce má upíra. Je bojovná, odvážná, a opravdu ambiciózní...
.
Je to napínavé, nechybí tu mučení, násilí, hodně se tu umírá a je tu spousta krve. Ale i přesto tu nechybí skvělá slow burn romantická linka.
.
Od chvíle kdy se na scéně objeví Raihn, stránky ubíhají ještě rychleji. A mezi hlavními hrdiny to jiskří od první chvíle a opravdu hodně.
.
Kniha je rozdělena do sedmi části. Každá část je jeden úkol v turnaji. Na začátku každé části je intermezzo, ve kterém se dozvídáme postupně o minulosti Oray, což je skvělé...
.
A ten konec? Nejenže mi zlomil srdce, ale úplně mě dostal. Měla jsem nějakou představu o konci, ale toto? Toto mě vůbec nenapadlo. Teď nutně potřebuju pokračování.

Komentáře (0)

Přidat komentář