Zápisky jedné housličkové divy

recenze

Příběh začíná v době, kdy se přítel hlavní hrdinky
vrací po půl roce z cest, kam odjel, i když spolu nebyli ještě moc dlouho...
Za tu dobu si každý odvykl žít ve vztahu. Mají už svoje rituály, hlavně on je více samotářský... Musejí de facto začínat znovu, znovu se poznávat, udělat si jeden pro druhého čas, sžít se spolu...



,,Někteří lidé jsou inspirativní.
Jiní jsou pro nás toxičtí.
Někteří nám dodávají sílu.
Jiní vysávají energii.

Je jen na nás, se kterými se rozhodneme být. Se kterými chceme trávit čas. Protože ať je to jak chce, nakonec jsme na to sami. Sami se svou duší která může být ublížená, veselá, smutná a nešťastná, nebo se naopak třpytí jako tisíc střepů od zrcátek na sluníčku. Každý ten střípek symbolizuje jednoho člověka, který nám prošel životem. Někteří v něm stále jsou, jiní už jsou dávno pryč. Celá střípková skládanka je naše duše.
A já ji nechci mít rozbitou." ,

Tato kniha se mi moc líbila! Navíc mi je sympatické, že jí napsala česká autorka. Ačkoliv je to její prvotina, vůbec to nebylo špatné! Nečekejte žádnou přehnanou romantiku nebo červenou knihovnu. Tohle je realistický autorkou jen trochu upravený, příběh jako ze života.
A není jen o partnerských vztazích, ale i o rodině, přátelích, tužbách a snech...
Také o našem hektickém způsobu života, o pocitu naprosté rezignace na život a pocitu ,,vyhoření", hledání sebe sama...
Všechny tyto pocity má nejen hlavní hrdinka, ale občas i každý z nás, což dělá knihu realistickou, uvěřitelnou...

I přes spoustu výtek jsem dala nakonec 5*, jelikož si je kniha prostě zaslouží! Vytknout mohu jen samé maličkosti, například věčné zdrobněliny slov - chvílemi jsem si přišla jako v první třídě s paní učitelkou :-). Pak ale přišel někde za půlkou knihy zlom a už jsem je tolik nevnímala. Ba co víc, začala jsem tak mluvit taky :-D :-D.
Další, co bych vytkla, je pravopis a trochu neuspořádaný přehled. Trochu jsem se v tom ztrácela.
Vyprávění začíná jako povídkový deníček. Čtenář vlastně už ,,nastupuje do rozjetého vlaku". Jsou to ale maličkosti, které se dají přehlédnout a odpustit. Já se bavila, četlo se to skoro ,,samo".

Autorku Veroniku Rei obdivuji za to, co všechno už dokázala, jaké má životní zkušenosti, a také za to, že si splnila sen napsat knihu, vydala si ji vlastním nákladem a dokázala Všem, že na to má. Nezůstala u pouhých slov, ale konala činy...

Chtěla bych jí tímto moc poděkovat za poskytnutí recenzního výtisku.

Autorku jsem viděla jen jednou, ale přijde mi jako romantická, éterická bytost, housličková diva a já se moc těším na její další knihu :-).

Komentáře (2)

Přidat komentář

---

28.05.2019

Aracely

Mac.Martina: Děkuji moc a knihu si určitě přečti! :-)

28.05.2019

mac.martina

Pěkná recenze, jako obvykle si knihu pěkně popsala ani z ní nic neprozradila :-D zároveň si se nebála vyjádřit menší výtky na to co se ti nelíbilo a naopak pochválila co se ti líbilo a zaujalo... :-) Mě to přimělo k tomu že budu uvažovat o přečtení této knihy i když bych nepatří k mému obvyklému tipu knížek co čtu :-D:-)

---