V zajetí dokonalosti

recenze

Irská spisovatelka Cecelia Ahern patří mezi mé oblíbené autory, takže je zcela samozřejmé, že mám přehled o tom, co vychází v českém překladu. Ke konci loňského roku vydalo nakladatelství Omega její první román určený dospívajícím čtenářům - Vadnou. Nemohla jsem se dočkat, až k ní zasednu a budu moc porovnat, jak se její prozatím nejnovější dílo liší od standardu, na který jsem od Ahernové zvyklá.

Vadní jsou občané, kteří se dopustili morálních nebo etických chyb.

Představte si sami sebe v situaci, kdy byste nejen vy, ale i celé vaše okolí byli pečlivě pozorováni a kontrolováni a za jakýkoliv prohřešek či nedostatek ve vašem chování byste mohli být obviněni, odsouzeni a následně označeni jako vadní. Že se vám to jeví jako sci-fi? To vás musím zklamat - vítejte v realitě dokonalého světa Celestine Westové, která na vlastní kůži pozná, jaké je čelit následkům svého rozhodnutí, které bylo sice lidsky správné, ale společensky naprosto nepřípustné. A za to ona prostě musí pykat.

Mí rodiče chtějí, abych lhala. Chtějí, abych řekla, že to, co jsem udělala, bylo špatně. Jenomže lžou jenom vadní. Takže abych byla propuštěna na svobodu, musím se napřed stát vadnou. To nedává smysl. Není v tom žádná logika.

Celestine je sedmnáctiletá dívka, která žije se svými rodiči a dvěma sourozenci. Za souseda má samotného vrchního soudce komise Výboru, Bosca Crevana, jehož práce spočívá ve vyslýchání obviněných z nějaké vady (mimochodem, s jeho synem Artem randí). Crevano následně vynáší i samotný ortel. Pokud je člověk Vadný, musí na viditelném místě nosit pásku s červeným V, musí dodržovat pravidla „vadných“, jejich jídelníček a to nejzásadnější - za svou vadu je mu vypálen cejch ve tvaru V na jedno z pěti míst v závislosti na tom, čím se provinil.

Na místě obžalovaného stane i samotná Celestine, která vlastně ani pořádně neví, jak se tam ocitla a už má vyvrátit svůj počin a vyslechnout si následný rozsudek. Bosco by ale určitě nedovolil, aby jí bylo nějak ublíženo, když jsou skoro jedna rodina. Nebo snad dovolil? Kdo má vůbec tu moc určit a rozhodnout, co je správné a dokonalé a co spadá mezi vadné, když to zkažené patří mezi úplně logicky správné? Vždyť mezi členy samotného Výboru jsou přece jen samí dokonalí členové…

Líbilo se mi, jak jsou lidé v době krize k sobě nenápadně vedeni a navzájem si vypomáhají. Díky tomu, že všechna přelíčení, která Výbor projednává, jsou veřejná a jsou vysílána v televizi, jsou odsouzení všem známí. Celestin případ navíc zabrnká na ty správné struny, které dají věci do pohybu.

V případě Vadné platí: nesuď knihu podle obalu. Pokud bych tak udělala, byla by to v tomto případě chyba. Ale naštěstí už jsem znalejší a vím, že obzvláště u nakladatelství Omega toto pořekadlo platí. Jinak bych se připravila již o několik pěkných čtenářských zážitků.

Kdybych četla Vadnou bez toho, aniž bych věděla jméno autora, svou oblíbenkyni bych, já ostuda, nepoznala. Ačkoliv tuto knihu napsala za pouhých šest týdnů, (což by mohlo u někoho vyvolat určité spekulace ohledně kvality), je promyšlená do sebemenšího detailu.

Autorka se vžila do světa, který je v mnoha ohledech, bohužel, srovnatelný s naší dnešní novodobou společností. Zmíním například nařízení, že každý „dokonalý“ musí ke každému Vadnému projevit nezájem, nenabízet žádný druh jakékoliv pomoci a prostě být vůči němu chladným. Úplně jako kdybych četla o nezájmu lidí v dnešní době, pouze s tím rozdílem, že nikdo není považován za vadného, nýbrž za „normálního“. V našem světě však není nikdo za takového prohřešky trestán cejchem, což je na jednu stranu správné a na druhou by nebylo od věci zavést nějaké formy trestu, pokud by se člověk choval necitelně vůči ostatním. Poté se ale hned nabízí otázka, zda-li by toho vyšší moci nějakým způsobem nezneužívali…

Vadná je prvním dílem ze série nesoucí stejný název jako kniha samotná. Musím říct, že už se upřímně nemohu dočkat toho, až v češtině vyjde druhý díl. Věřím v to, že tato série určitě nezanikne jako spousta jiných zdařilých, u kterých pro nezájem ze strany čtenářů nevyšly navazující díly. Pokud by se tak přece jen stalo, nezbylo by mi, než sáhnout po originále a oprášit svou angličtinu, protože já prostě potřebuji znát odpovědi na všechnu tu spoustu otázek, které mám po dočtení v hlavě.

Tato kniha je zcela odlišná od toho, na co jsem od autorky zvyklá. Ačkoliv jsem po knize sáhla s trochou počáteční rozpačitosti, ta se velmi krátce po rozečtení sama vytratila. Ano, Ahernová, není jen skvělou autorkou oddychového čtení a románů pro ženy, ale jde jí to i na scéně young/adult literatury. Ještě něco bych ráda podotkla, Vadná není určena jen osobám něžného pohlaví, ale i mužům.

Komentáře (1)

03.04.2017

Eorin

Děkuji za tento článek/recenzi. Bohužel dělám tu chybu, že jsem už předem tuto knihu podle obalu odsoudila do škatulky "neláká mě číst", ale díky této recenzi mě to nadchlo a při nejbližší příležitosti se do čtení pustím. Mockrát děkuji :)