Trnitá kletba

recenze

Tak tohle se autorce moc povedlo. Tohle si musíte přečíst!

Tato česká fantasy obsahuje dechberoucí příběh z Platae, kde mohou lidé ovládat svoji spřízněnou rostlinu, a to díky bohyni Floře, která před dávnými věky spadla na Zem. Říká se jim tzv. Floristé a jsou rozděleni podle typu rostlin do určitých skupin. Máme zde Léčitelele, Traviče, Potravináře a Parfumisty. Magie v tomto světe je fakt originální a autorka má celý svět krásně promyšlený. Kniha je totiž doplněná ještě informacemi o květinách a jejich účinku, dostaneme i pár kapitol ohledně Bohyně Flory. Autorka navíc různě do děje zapojuje mýty a legendy a dotýká se velmi zajímavých témat – otroctví, nadřazenosti vrstev, ničení přírody, toužení po moci apod.. U kapitol východní provincie mi nebylo dobře, protože mi to šíleně připomnělo nás dnešní svět. Ničíme přírodu, lesy a krásné louky abychom tam místo toho raději zasadili obilí a řepku olejku..

“Vraždíte zvířata i rostliny, zničíte všechno, co vám stojí v cestě, a musíte mít stále víc a víc. Odkud se jen bere ten váš hlad? Kde je vaše úcta? Kde je vaše pokora?

Už mám těch vyvolených young adult hrdinek, které jsou něčím výjimečné, mají větší sílu než všichni dohromady a mimořádné schopnosti, plné zuby. Proto mám radost, že naše hlavní hrdinka Elin je přesný opak. Je jako velká voda, je nešikovná, občas se ji nedaří, ale vždycky z toho dokáže nějakým zázrakem vybruslit. Má čisté srdce a úmysly, je hodná, silná. Líbila se mi její zapálenost. Této nenápadné, nemotorné, ale ve skrytu duše odvážné dívce je kvůli hříchům minulosti zapovězeno stát se Travičkou. To ale neznamená, že se o to tajně nepokusí. I za cenu hrozby odhalení.

Zato s druhým hlavním hrdinou jsem měla trochu problém. Épine pochází z Atzlánu, kde mají své náboženství a zvyky, které se od ostatních zemí Plantae hodně liší. Kvůli tomu je všemi nepochopený, všichni na něho koukají přes prsty, drží se od něho dál, protože věří, že jeho národ pije lidskou krev. Autorka krásně promyslela všechny historické události jeho země, včetně Bohů a důvodem proč je uctívají. Ale ocenila bych více informací o Épinovi samotném, i když se nám naskytlo pár momentů, kdy se otevřel, furt toho o něm moc nevíme a díky tomu mi moc k srdci nepřirostl. Jednou se chová starostlivě a v druhý moment je odměřený a téměř bez emocí. Stejně jako Elin se v něm nevyznám..

Na konci knihy najdete slovník nahuatlu, což je skutečný jazyk, kterým mluvili Aztékové a mluví jím i jejich současní potomci, Nahuové. A právě tímto jazykem občas mluví i Épine.

V závěru knihy nás autorka nalákala na anotaci druhého dílu a já se už těším, až se zase s Elin pustíme do pátrání dalších tajemství celé Plantae.

Hodnocení: 4,8/5



Moc děkuju nakladatelství Albatros za zaslání knihy
IG: @strana394

Komentáře (0)