Sváteční vražda.

recenze

Sváteční vražda (2023) / bajub

Znáte ten pocit, když s někým sedíte, posloucháte ho, víte, že to není zlý člověk, vůbec nic vám neudělal, objektivně víte, že je v pohodě, ale vám prostě něčím nesedí? A vy se snažíte, překonáváte se, hledáte si k němu cestu, ale tak nějak tušíte, že to stejně nikam nepovede? Tak přesně takhle jsem to měla se Sváteční vraždou. Bohužel.

Ale pojďme pěkně po pořádku. Anglie, šlechtické sídlo Westbury Manor, prosinec 1938. Nejeden významný host, nejeden skandálek, nejeden drbíček, opulentní hostina, společenské hry, dárky. Tak přesně takhle si většina hostů představovala svůj Štědrý den poté, co obdrželi pozvánku od lady Westburyové . Ovšem ouha, byla jim totiž nadělena také mrtvolka jednoho z nich.

Autorka skvěle vystihla atmosféru doby, dokonce bych i uvěřila, že se jedná o současnici Agathy Christie či Dorothy Sayers, v čem jsme si ale opravdu nesedly, byl vypravěčský styl. Autorka do příběhu vstupovala jako bodrá tetička, vtipně tu a tam okomentovala nějakou tu postavu či situaci, chápu, že záměrem zřejmě bylo udělat si z klasických schémat detektivek legraci, na mě to však působilo rušivě.

Jako ve výsledku to asi nebylo úplně špatné, byť jsem i já odhalila vraha, ale bohužel jsem se trápila s vypravěčským stylem autorky. Myslím, že tohle je ten typ knihy, který vám buď sedne, anebo ne. Já se řadím ke druhé skupině a vrátím se k mé milované Agathě.

Ale ta obálka, ta se skutečně povedla, co říkáte?

---

Sváteční vražda Ada Moncrieff

Zábavná detektivka z prostředí meziválečné anglické šlechty. Je prosinec 1938 a na anglické šlechtické sídlo Westbury Manor se sjíždí hosté na vánoční svátky. Místo očekávaných společenských her, vybraných pokrmů a vánočních dárků... více

---

Komentáře (1)

Přidat komentář

---