Smutné post-válečné dění

recenze

Kniha Sudetský dům od Štěpána Javůrka je bravurně zpracované literární dílo, v němž se prolínají osudy jedné české a jedné sudetské německé rodiny po druhé světové válce. Autor neošidí čtenáře ani o informace ze života hrdinů z doby před válkou, což je důležité pro pochopení charakterů postav. Je zde taky pojednán nástup Hitlera k moci a kterak si dokázal získat přízeň německých občanů, a ani se nemusel moc snažit.
V knize je obnažena válka. Jsou ukázány všechny stránky války: strach, skrývání se, zabíjení, agresivita ... O válce rozhodují mocní, ale její dopady jsou markantní na život obyčejných lidí. Kdyby nebylo války, tak by žili Češi i Němci normálně, protože to tak před válkou v oblasti Sudet fungovalo. Kdyby nebyla válka, tak by v obyčejném životě byli dobří a špatní Češi a dobří a špatní Němci. Každý národ má lidi různých kvalit, tudíž je nesmyslná nadřazenost jedné rasy nad druhou. Nicméně válka to změnila tak, že nejdříve útočili Němci na Čechy a pak po válce se to obrátilo. Samozřejmě byli i lidé, kteří si zachovávali neutralitu a nijak se nezapojovali, ale bohužel v rámci kolektivní viny trpěli i tito lidé, kteří byli nevinní.
Pokud bychom se nad hrdiny této knihy zamysleli z humánního hlediska, zdá se, že vychází jako horší rodina česká než sudetsko-německá. Syn české rodiny totiž Němce nenáviděl, zatímco na straně německé rodiny, byť si její přízeň získal Hitler, nebylo agresivní chování vůči Čechům. I z tohoto je zřejmé, jak je nesmyslné odsuzovat všechny Němce. Ostatně ta sudetská - německá rodina žila podobně jako mí předkové. Byli to zemědělci, jež uznávali klasické hodnoty. Žili v souladu s Bohem a s přírodou, a to jsou podle mě největší hodnoty. Oba němečtí manželé byli zvyklí na dřinu a tvrdou práci. Co potřebovali, si vypěstovali. Zde mě napadá, jaká by byla soběstačnost v době války v dnešní době, kdy spousta z nás včetně mě žije v panelákových bytech. I o to by byla válka v dnešní době horší. Raději ani nedomýšlet. Za druhé světové války určitě více lidí mělo vlastní hospodářství než dnes, a tak otázka vlastního přežití byla lépe pořešena.
Válka, rozdělování lidí a kolektivní vina představují pro obyčejné lidi jenom utrpení. Je mně líto utrpení každého nevinného člověka. Nemám sám moc, abych válkám zabránil. Ale stejně jako německá rodina z této knihy se snažím žít v souladu s Bohem a s přírodou. A násilí v jakékoliv formě jednoznačně odsuzuji. Přiznávám, že toto byl můj první titul od Štěpána Javůrka, který mě ale nadchnul tak, že už mám "zamluvené" další dvě knihy z jeho tvorby, a to Nebe nad Perninkem a Chaloupky.
Závěrem pak přidávám srdečné poděkování nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku a budu se těšit na další dílo, které případně v budoucnosti MOBA od pana Javůrka vydá, neboť tak skvělý autor přiláká čtenáře jako magnet.

Jaro - léto 1945. Je léto 1945, krátce po válce. Mnohé české rodiny míří do Sudet, aby zde zabraly domy po odcházejících Němcích. Jiří a Marie Smolíkovi, společně se synem Františkem, dorazí s celým svým skromným majetkem do podh... více

Komentáře (0)