Přečteno: Dominika na cestě Japonskem

recenze

I přesto, že mě cestopisy nikdy nějak zvlášť nezajímaly, ten od Dominiky Gawliczkové jsem si užila. Už v její první knize jsem si oblíbila osobitý styl psaní a humor, kterého je kniha plná. Autorka mě dokázala nadchnout do čtení a celou cestu jsem prožívala s ní.

Moc mě bavilo sledovat japonskou kulturu a i to, jak se Japonci chovají. Je zde vidět kontrast mezi Amerikou a Japonskem, osobně mi Amerika přišla mnohem nebezpečnější a komplikovanější, než Japonsko. A to i přesto, že Japonsko je hůře dostupné a i jazyková bariéra je zde mnohem větší než v Americe. Líbí se mi, jak autorka s lehkostí popisuje všechny události a zajímavosti, které cestou potkala.

Dominika vás zkrátka přesvědčí o tom, že i cestopisy můžou být fajn! I když se kniha těžko recenzuje, protože nemá žádný příběh a tudíž nemohu hodnotit, jak se autorce povedlo napsat nějaký děj, ráda bych vám ji doporučila. O to víc v době, kdy nikdo nikam nemůžeme a většina lidí cestuje jen prstem po mapě.

Ještě bych ráda pochválila grafickou stránku knihy. Kromě ilustrací v ní naleznete i spoustu fotografií z naprosto nádherných míst.

Za poskytnutí knížky k recenzi děkuji Albatros Media!

Na motorce do duše Japonska. Dominika putuje Japonskem. Z Tokia na venkov, od formalit k přátelství a z klidu samoty do zájmu médií. Ať už se octne opilá s mikrofonem v ruce nebo zamčená v hodinovém hotelu, o legraci není nouze.... více

Komentáře (0)