Přátelství je lék na bolavou duši

recenze

Černé jezero (2014) 5 z 5 / monushka
Černé jezero

Přiznávám se. Mám slabost pro knížky z edice Pestrá řada od nakladatelství Plus. Začala jsem si sesbírávat všechny výtisky, které v této edici vyšly, protože se mi ještě prozatím u žádné z nich nestalo, aby ke mně něčím nepřirostla. Nejnovější kousek v této edici, s pořadovým číslem 13 se jmenuje Černé jezero a napsala ho spisovatelka, která měla tu možnost mít svůj domov hned na více kontinentech najednou.

Héléne Serafia Haasseová se narodila roku 1918 v Indonésii na ostrově Jáva. V roce 1938 Hella odjela na studie do Nizozemska. Byla přijata na divadelní školu a v té době již časopisecky publikovala některé své básně. Její novela Oeroeg, česky Černé jezero vyšlo v roce 1948. Tato kniha vyhrála soutěž k Týdnu knihy a v Nizozemsku se o ní hodně mluvilo. Díky této novele obdržela spisovatelka několik literárních ocenění. V současnosti tato novela patří do seznamu povinné četby tamních školáků a studentů. Hella Haasseová zemřela roku 2011 v Amsterodamu.

O Černém jezeře jsem již kdysi slyšela v hodinách angličtiny při studiu na vysoké škole, ale bohužel jsem se s ním podrobněji seznámila až nyní. A to hlavně z důvodu toho, že tato kniha u nás byla teprve před pár dny vydána v prvním českém vydání. Jsem ráda, že se tomu tak stalo, protože bych jinak byla ošizená o opravdu skvělý čtenářský prožitek.

Dostaneme se do Nizozemské Indie, dnešní Indonésie. Hlavním hrdinou je chlapec, jehož jméno sice neznáme, ale to nám v tomto příběhu vůbec ničemu nevadí. Seznámíme se s ním ještě jako s plodem, dozvíme se o jeho dětství a dospívání, o jeho studiích na školách. A seznámíme se také s Urugem.

Urug byl můj kamarád.

Přátelství, které bylo započato již během těhotenství dvou žen, které spolu společně sedávaly. Evropanka a domorodkyně. Obě zcela odlišných povah, dvou etnických původů, ale přesto měly jedno společné. Ve stejné době nosila každá z nich poklad pod svým srdcem. Bylo jasné, že z chlapců se stanou přátelé hned po vykouknutí na tento svět, protože jim to bylo souzeno. A také se tomu tak stalo. Nerozlučná dvojka, která si nevšímá žádných rozdílů mezi sebou. Pro ně jsou pouze oni dva a jejich přátelství. Jsou si rovni a nejsou mezi nimi vidět ty důležité rozdíly, se kterými se můžeme v dnešní době setkat. Alespoň tedy v době dětství…

Je jasné, že každé přátelství má nějaké ty trhliny. Ne každé přátelství vydrží do konce našich životů. Ale i přesto nás může hřát myšlenka, když si vzpomeneme na někoho, kdo nám přirostl hluboko do našeho srdce.

Chlapci spolu prožívají různá dobrodružství. Ke každému dětství neodmyslitelně patří nějaké ty obavy. A k největšímu strachu patří u chlapců legenda o Černém jezeru, Telag Hideung, které leží v tichu pralesa. O tomto jezeře se totiž vypráví dávná legenda…

Příběh se odehrává v Nizozemské Indii, která je nám hezky a barvitě vykreslena. Spisovatelka využila svých osobních znalostí a zkušeností a představila nám zvyky, kraje a také vůně a chutě této země. Jako bych před svýma očima viděla čajové plantáže, které se táhnou až tak daleko, kam mé oči dohlédnou.

V příběhu je řešena otázka sociálních a etnických rozdílů. Tyto otázky jsou v dnešních dnech, bohužel, řešeny dnes a denně, ale autorka si s těmito rozdíly uměla poradit hezky. Nikoho neuráží, na rozdíly poukáže jen lehce a hlavní hrdinové si rozdílů mezi sebou nevšímají. A proto je dětství tak kouzelné a krásné období. A hlavně toto téma dělá z příběhu nadčasový.

Příběh se odehrává před druhou světovou válkou a máme možnost i kratičce nahlédnout do období po válce. To když hlavní hrdina hledá, co vlastně zbylo z doby jeho dětství. Jestli vůbec něco?

Překladatelka v příběhu nechala některa původní slova, což dělá příběh ještě důvěryhodnějším. Ke konci knihy jsou k těmto slovům vysvětlivky, takže se nemusíte bát toho, že budete ochuzeni o skutečný význam. Navíc je na konci doslov od samotné překladatelky. Ta nám v něm vypoví více o životu pozoruhodné ženy, jakou Hella S. Haasseová rozhodně byla.

Kniha má i svou filmovou verzi, která pochází z roku 1993, avšak od knižního zpracování se zcela liší.

Tuto knihu bych doporučila k přečtení každému, kdo měl nebo stále má nejlepšího kamaráda, díky kterému by dokázal i nemožné. Protože o tom přátelství je.

Nakladatelství: Plus
Rok vydání: 2014
Počet stran: 113
Překlad: Magda de Bruin Hüblová


Černé jezero Černé jezero Hella S. Haasse

Zavítejte do Nizozemské Indie v klasickém díle nizozemské literatury. Kniha začíná legendární větou „Urug byl můj kamarád“ a na jejích stránkách ožívá idylické dětství dvou chlapců, kteří oba v čase před druhou světovou válkou vy... více


Komentáře (2)

Přidat komentář

monushka
27.10.2014

Thanyss: To jsem ráda, když vidím, že nás "nemocných a závislých" je více :D Psí hvězdy u mě v knihovně také čekají na přečtení :D Tak snad se na ně brzy dostane :) Ať se ti pak Černé jezero také líbí :)

Thanyss
27.10.2014

Tak to máme stejnou slabost. Taky jdu po Pestré řadě jako žížala po flusu :) Já jsem tedy zatím skončila u svazku 12 - Psí hvězdy... Ale nejnovější výtisk mi taky neunikne :)