Povídková sbírka Par Excellence

recenze

Pár zbytků pro krysy – Jiří Sivok

Vydalo nakladatelství Martin Štefko – Golden Dog
brožovaná, 232 stran

https://www.goldendog.cz/produkt/par-zbytku-pro-krysy/
______________________________________
Anotace:

V roce 2020 se představil novelou Smrt bývá nehezká a rovnou předvedl, že je skvělým vypravěčem, který si nebere servítky.
Tentokrát v ruce držíte knihu, kde Jiří Sivok odhaluje svou povídkovou tvorbu.
Obestře vás temnota, kterou naleznete jak ve své minulosti, tak v současnosti, na naší Zemi, ale i mimo ni. Autor se nesoustředil pouze na horor, kniha Pár zbytků pro krysy mapuje komplexně jeho dosavadní fantastickou tvorbu. Ale můžete si být jistí, že ani ty vědecko-fantastické příběhy se neobejdou bez pořádné dávky nepříjemných pocitů.
A třeba se i zasmějete. Sem tam. A trochu paranoidně…
Tak jaké zbytky pro krysy zůstaly na vás?
______________________________________

Nakladatelství Golden Dog nám přináší sbírku sedmnácti hororových, sci-fi a fantasy povídek Jiřího Sivoka.

Povídka „Záchvěvy a temné vody“ je jedna z nejlepších povídek sbírky a autor nemohl zvolit lepší start. Pojednává o starším muži trpícím občasnými „záchvěvy“, které přináší hrůzné vidiny. Vrací se do míst svého dětství, aby se zde naposledy setkal a rozloučil se svým dávným kamarádem. Z povídky je cítit nostalgie a jak sám autor v dodatcích na konci knihy uvádí, čtenář zavítá na skutečná místa jeho dětství.

Druhá povídka „Nekronaut“ čtenáře přenese do světa fantasy, kde je hlavní hrdina oplývající zvláštním darem požádán mladou dívkou, aby pomohl vyřešit záhadná úmrtí malých dětí. Povídka se dobře čte a svět, do kterého je zasazena, má potenciál ke vzniku dalších příběhů či dokonce celého románu.

„Knihomol“ je varováním všem, kteří by chtěli vlastnit některou z dlouho nedostupných knih Jiřího Kulhánka. A nedej bože, aby byla kradená! U povídky jsem se výborně bavil. A mimochodem, jelikož jsem měl možnost během dovolené po jižních Čechách navštívit zmíněný antikvariát na náměstí v Českých Budějovicích, mohu potvrdit, že se před ním opravdu nacházela krabice s knihami. Z ní jsem si naštěstí tehdy nic neodnesl, ale uvnitř obchodu jsem našel Věčné zatracení od Cliva Barkera. Kniha má čestné místo v mé knihovně, ale po přečtení povídky „Knihomol“ si na ni budu dávat velký pozor.

Jednohubka „Zkuste mě pochopit, drahá slečno“ pojednává o sběratelství a jedné hodně zvláštní sbírce. Mimo to je zde zmíněna i sbírka knih Stephena Kinga, což je i má velká vášeň. Čili plusové body a palec hore.

Čímkoliv, co bych o následující povídce napsal, bych mohl nechtěně zaspoilerovat. Nechte se tedy zcela překvapit tím co Vás čeká na stojedenáctém a půltém kilometru dálnice, „Úseku dopravních nehod.“

V povídce „Nehody se dějí“ se setkáváme se skvěle hláškujícím temným andělem se slabostí pro Tarantina, který si přišel pro jednu nebohou duši. Z dodatku autora jsem se dozvěděl, že se temní andělé objevili již v jeho předchozím románu Smrt bývá nehezká (vydalo též Golden Dog), s kterým jsem ještě neměl tu čest, ale po této sbírce povídek deficit urychleně napravím.

„Co myslíte, doktore?“ je zpověď psychopata a povídka si s čtenářem pohrává stejně tak, jak tomu bylo v povídce „Zkuste mě pochopit, drahá slečno“; vyprávěna v první osobě s vypointovaným koncem.

V povídce „Spolkl to“ se vrací temný anděl, aby požádal „mlátičku démonů“ o laskavost. Tenhle kousek se nese ve stylu akčních nářezů à la Kulhánek, Kotleta a spol. Pozorný čtenář si povšimne i jisté spojitosti s povídkou „Úsek dopravních nehod“.

„Před poslední třetinou nerozhodně“ je úsměvný kousek odehrávající se v alternativním vesmíru, kde je sport poněkud drsnějšího ražení. Hokejový fanoušci budou vrnět blahem.

„Zachraň člena posádky, nic víc“ je skvěle odvyprávěný sci-fi příběh s výborným koncem. Posádka vesmírné lodi míří k nové planetě za účelem osídlení a při daleké cestě využívá superinteligentních kryokomor, jejichž hlavním bodem je za každou cenu chránit člena posádky.

Hlavním hrdinou povídky „Propast už čeká, kamaráde“ je bratr jednoho z členů posádky z povídky předchozí. Tudíž se celý příběh odehrává ve stejné budoucnosti a povídky k sobě patří. Voják Darill uvízne v troskách budovy, kterou zničili separatisté bojující proti místní vládě, a to pouhých 10 let po osídlení planety – takto samodestruktivní dokáže být opravdu snad jen lidská rasa.

„Náhrada“ je opět jedna z těch výborně vypointovaných povídek. Kraťoučká a milá.

Určitě jste už někdy přemýšleli nad tím, že by si odsouzení zločinci zasloužili za své činy mnohem větší trest než ten, který jim soud udělil. Tak přesně tenhle problém řeší „Hněv Mothereye“.

„Babice z lesa“ byl původně projekt internetového čtvrtletníku Howard, kdy byli autoři vyzváni, aby dokončili povídku. Základ (první tři odstavce) byl tedy pro všechny stejný, avšak poté už se s tím Jiří Sivok popral po svém a servíruje nám nechutné výjevy přímo z pekla, které rozhodně nejsou pro slabší povahy. Zavítáme do chajdy na okraji nechvalně proslulého Branišovského lesa, který oplývá mnoha legendami a po kterém se čtenář mohl projít například již prostřednictvím románu Oni Marka E. Pochy.

V povídce „Jen víra“ starý cikán svému vnukovi vypráví, jak se při jednom ze svým pobytů za mřížemi setkal s velmi zvláštním spoluvězněm a jak přišel k vypálenému křížku v dlani. Po „Babici z lesa“ je to další brutální kousek.

Povídka „Hlídám tvůj spánek“ je o jedné noční návštěvě, při kterém dojde k naprosté paralýze hlavního hrdiny. Čtenář se může zamyslet nad tím, jak by se v dané situaci zachoval on.

Závěrečný kousek Děti, chlast a hračky“ řeší dilema, zda zplodit či nezplodit potomka, když oplýváte zvláštními schopnostmi. Stejně jako v první povídce si autor vybral prostředí, které mu je hodně blízké a na které rád vzpomíná – České Budějovice – a je to skvělé zakončení celé sbírky.

Tato kniha byla mé první setkání s Jiřím Sivokem a musím říci, že to bylo moc příjemné čtení. Povídky jsou pestré a vyvážené. Některé jsou doplněny ilustracemi, o které se postarala autorova kamarádka Zuzka Žbánková. Přesně takhle by měla povídková sbírka vypadat.
Jak jsem již zmínil, na konci knihy na čtenáře čekají autorovy dodatky „Autor se vykecává“, kde se dozví něco málo ke každé povídce. Pro někoho zbytečná věc, ale já osobně mám tyhle „věci ze zákulisí“ moc rád.
Jiří Sivok ukázal svůj nesporný talent, který se na jihu Čech nejspíš rozdává ve velkém již při narození, a já se moc těším na jeho další román, postapo horor Líp už bylo, který nás čeká koncem letošního roku.

V roce 2020 se představil novelou Smrt bývá nehezká a rovnou předvedl, že je skvělým vypravěčem, který si nebere servítky. Tentokrát v ruce držíte knihu, kde Jiří Sivok odhaluje svou povídkovou tvorbu. Obestře vás temnota, ktero... více

Komentáře (0)