Posedlá, nebo jen šílená?

recenze

Hlava plná přízraků (2016) 5 z 5

/ milunka21

Merry se vrací po patnácti letech do domu svého dětství s Rachel Nevilleovou, úspěšnou autorkou, která má sepsat události, které zasáhly její rodinu.

Rodina Barrettových žila v domě se svýma dvěma dcerami. Firma ve které otec pracoval skončila, takže zůstal doma bez práce. Máma tedy vše táhla sama a díky hypotéce na tom nebyly moc dobře.
Jako by to nebylo málo, začala se čtrnáctiletá dcera Marjorie chovat divně.

Dříve si se svojí malou osmiletou sestřičkou Merry vyprávěly vymyšlené příběhy, jenže jednoho dne Marjorie vyprávěla šílený příběh o události, která zabila několik lidí. Merry to vystrašilo, takže se v pokoji zavřela tak, aby se tam nikdo nedostal. Přesto se její sestře podařilo nepozorovaně do pokoje dostat, sebrat její knížku a ubližovat jí. Také Marjorie slyší hlasy, který jí říkají věci, které nemůže jen tak vědět.

Rodiče proto začali posílat Marjorie k psychiatrovi, takže se jejich finanční situace moc nelepšila. Doktor ale na nic nepřišel a jejich táta se začal chovat divně.
Přesto že to nikdy nedělali, začal vyžadovat modlení před jídlem a začal chodit do kostela.
Situace s Marjorie se začala postupně vyhrocovat. Začala v jídelně zvracet, mluvit různými intonacemi, jako by to nebyla ona a poté šla na všechny čtyři a vylezla do svého pokoje pozpátku.

Otec usoudil, že by to mohlo být víc než nemoc a zavolali kněze a televizi.
Z jejich problémů vznikla reality show s názvem Posedlost, která měla jejich příběh zanést do každé rodiny a zakončit se měla vymýtáním.

Kniha není psána tak, že se jen vypráví děj, ale střídají se tam vyprávění dvaceti tříleté Merry, zápisky z blogu a vyprávění osmileté Merry.
Blog píše jakási Karen a snaží se vyvrátit některé scény z Posedlosti a uvést věci na pravou míru. Tahle blogová vsuvka se mi líbila, bylo to originální. Merry v dospělém věku, vyprávěla co se vše událo autorce, která to má vše sepsat. Díky tomu Rachel poznává, jaká je Merry v normálním životě a jak jí to poznamenalo. Osmiletá Merry je statečná holčička, která miluje svojí sestru i přes to, co vše se jí děje a vypadá to, že se hodně událostí točí kolem ní.

Po celou domu jsem nevěděla, co si mám o knize myslet. Chvílemi to vypadalo, že to Marjorie hraje, chvílemi zase jako že je opravdu posedlá ďáblem, takže jsem měla párkrát pěkně nahnáno. Opravdu, dokud jsem nedočetla knihu úplně dokonce, byla jsem z ní na rozpacích.

Kniha tak nevypadá, ale čte se tak rychle, že se dá přečíst za noc. Já ji téměř přečetla za odpoledne, kdyby mi dcera spala chvilku dýl, tak bych to zvládla. Je to totiž psáno tak lehce, že to ubíhá strašně moc rychle.

Možná to mohlo být více peprnější s těmi strašidelnými scénami, ale i tak se mi líbila.

V této knize jsem si udělala tolik zarážek, jako nikdy. Píše se tam o existujících událostech a také o existujících filmech o vymýtání a také knihách. Hodně mě zaujala událost o melasovém neštěstí, které zabilo několik lidí. Projela jsem internet a opravdu se to stalo. Obrovská nádrž s melasou praskla a vznikla z toho velká vlna, která zabíjela.

Příběh je strašně napínavý. Nejen že budete chtít nutně vědět, jestli to může být děsivější, ale i jak to vše dopadne a jestli to Marjorie opravdu hraje nebo ne.

Konec vám vyrazí dech. Je to skvělé šílené završení, které vás donutí přemýšlet.