Políbená ledem

recenze

Zdá se, že ve Skojarském království je něco v nepořádku. Potom, co se Bryn spolu s Ridleym podaří najít ztracenou skojarskou královnu je Bryn spolu s členem Högdragenu Kaspenem vyslána do jejího království, aby zpracovali hlášení o jejich strážných. Tam je opět přivítá k Bryn až příliš přátelský princ Kennet a ostatní členové královské rodiny a Bryn si uvědomuje, že nemůže věřit nikomu - a že kdokoliv může stát za záhadnými činy, které se v království dějí a které jsou spojené s Konstantinem Blackam a Viktorem Daligem. Do toho se snaží ještě poprat se skutečností, že je zamilovaná do svého šéfa Ridleyho a jemu taky není lhostejná, ale city jdou stranou, jakmile začnou události nabírat na obrátkách. Podaří se Bryn odhalit pravdu o tom, co se to vlastně děje?

Po přečtení prvního dílu série - Mrazivý oheň - jsem měla trochu rozporuplné pocity. Kniha se mi opravdu líbila, ale přišlo mi, že se autorka ještě neprojevila v plné síle - že šlo především o seznámení se světem a nastínění problému, který bude rozvíjet dál. A tak se opravdu stalo, protože to, co předvedla v Políbené ledem se s prvním dílem téměř nedá srovnávat. Nakonec by z knihy mohla být i slušná fantasy detektivka, protože neustále tipujete, kdo co mohl udělat a nikdy si nejste jisti. A musím podotknout, že (snad) konečné odhalení mě opravdu překvapilo.

Co musím autorce rozhodně taky pochválit je fakt, že kniha neskutečně rychle ubíhá. Rozhodně má u mě velké plus za poměrně krátké kapitoly, které vyvolávají dojem, že kniha ubíhá ještě rychleji a po každé jste hned potřebovali další. Kniha je neskutečně čtivá a je zde poměrně dost akce, které vám prostě nedovolí dát ji jen tak z ruky. Celkově musím říct, že oproti prvnímu dílu je kniha opravdu ještě o level výš.

Bryn se mi zamlouvá čím dál tím víc. Trochu přehodnocuje některé své hodnoty, což já jen vítám a konečně jsem si oblíbila taky ji a Ridleyho. Nějak se mi doteď nemohli úplně dostat pod kůži, ale teď to konečně dokázali. Ačkoliv musím říct, že pokusy o flirtování prince Kenneta mi byly ze začátku opravdu sympatické, ale stalo se toho tolik, že teď jsem rozhodně v týmu Bridley.

Co se týče Skojarů - tedy, ti jsou opravdu divní. Celou dobu jsem nevěděla, komu věřit a téměř všechny jsem podezřívala. A nakonec se ukázalo, že vinni jsou nejspíš ti, které jsem nepodezřívala. Ale ještě není konec a můžeme se dozvědět spoustu nového. Tato trochu detektivní linka se opravdu povedla a já se doteď nestačím divit.

Na rozdíl od prvního dílu, který se mi sice líbil, ale měl nějaká ALE, jsem z pokračování naprosto nadšená. Jak už to tak často bývá, skončila kniha poměrně otevřeně a já si musím na rozuzlení nějaký čas počkat, ale pokud bude minimálně stejně skvělé jako druhý díl, počkám více než ráda.

Komentáře (0)