Oddaný

recenze

Až za hrob (2022) 3 z 5 / assa
Až za hrob

Po třech letech se nám do rukou dostává další kniha od Deana Koontze. A tématem není nic menšího než opětovná snaha člověka přečůrat přírodu. Posunout lidskou bytost na vyšší level a vytvořit transhumánního tvora s výrazně zvýšeným intelektem a mimořádnými schopnostmi. Ale znáte to, nikdy nejde vše podle plánu. V laboratořích nastává problém a po jejich zničení včetně všech zaměstnanců jako jediný uniká Lee Shacket , výkonný ředitel firmy, jehož tělo začíná pomalu mutovat. Do popředí se tak tlačí jeho nově nabyté schopnosti a zvířecí pudy. A ty mu napovídají, že by se měl vypravit za svou láskou ze střední, která nyní žije na maloměstě se svým autistickým synem Woodym, aby ji přesvědčil o svých přednostech – ať už po dobrém nebo po zlém. Za sebou mezi tím nechává pár ohlodaných mrtvol.
Aby těch experimentů nebylo málo, dovídáme se o existenci Mysteria, což je společenství inteligentních psů, kteří spolu na dálku komunikují pomocí telepatie. Tito psi jsou s největší pravděpodobností výsledkem vládního experimentu, který je vyvinul pro válečné účely. Nyní se nevyužití potomci tohoto experimentu povalují ve svých pelíšcích v nicnetušících rodinách a hrají si na věrné němé tváře. Po nocích si však čtou knihy a na dálku si spolu vyměňují informace a novinky ze světa.
Nikdy dříve se nestalo, aby do jejich telepatické komunikace vstoupil člověk. Ale všechno je jednou poprvé. Tím „vetřelcem“ je autím Woody, který se s Mysteriem spojuje, aby společně porazili Zlo tohoto světa a vytvořili společenství plné lásky a porozumění.

S Koontzovou tvorbou jsem měl odjakživa problém. Do příběhu jsem se nikdy nedokázal dostatečně ponořit a jeho postavy mi přišly příliš ploché. Až za hrob je navíc neuvěřitelně natahovaná kniha. I přes to, že se autor snaží udržet strhující „drive“ a celý příběh se odehrává během několika desítek hodin, zabíjí to zdlouhavými popisy a neustálým opakováním již řečeného (v tomto případě napsaného).
Ke konci to téměř vypadá, že půjde o start další série, jak tomu bylo v případě Odd Thomase. Naštěstí se tak neděje a příběh je uzavřený.
Míra nechutnosti některých scén je na dobré úrovni a několikrát jsem si vzpomněl na Cronenbergovu Mouchu. Kniha je plná korupce a smutného faktu, že bohatství vládne světu.
Z celého díla je cítit autorova velká láska ke psům, zvláště pak k zlatým retrívrům, kteří spisovatele provází po většinu jeho života. Tomu napovídá i originální název Devoted, tedy Oddaný. Český název je tedy nejspíše pozměněn, aby to v čtenáři nevyvolávalo pocit, že se jedná o další díl z řady o Oddovi.
Milovníci psů si mohou přičíst plusové body.


Až za hrob Až za hrob Dean Koontz

Woody Bookman za jedenáct let svého života nepromluvil ani slovo. Ani když jeho otec zemřel při hrozné nehodě. Ani když mu jeho máma říká, že ho miluje. Jediné, na čem Megan záleží, je bezpečí a štěstí jejího syna. Jenže Woody ... více


Komentáře (0)

Přidat komentář