Nikdy nevíš, kde najdeš svou rodinu

recenze

Šest vran (2017) 5 z 5

/ GirlWConst

Někteří si asi jako já spojí autorku nejdříve se sérií Griša. Ale dlouho jsem se chtěla do téhle obrovské a temné krásky pustit a konečně se tak stalo. Jinak pro zajímavost, tak v druhé sérii Shadow and Bone, což je televizní verze série Griša, uvidíme i příběh této knihy jako vedlejší linku. Jsem ráda, že ji budu mít ještě v čerstvé paměti.
Kniha je to o Havraním klubu, zlodějíčcích, kteří kradou v Ketterdamu. Jsou to mistři svého oboru a jejich šéf dostane zajímavou nabídku: mají najít vynálezce, který dokázal vytvořit nebezpečnou látku, díky které se dá ovládat mysl Grišy a zároveň získá neomezenou moc. Celá kniha je pak o tom, jak se o splnění úkolu pokouší a rozhodně se nebudete nudit.
První věc. Obdivuju autorku, že dokázala vymyslet svět, který dává smysl a je úplně dokonale propojený. Vytvořila si vlastní říši, města, nové tvory, různé národy a všechno to dohromady sedí. Nejdřív jsem do toho nechtěla jít, říkala jsem si, že je to trochu a lá život na Sibiři a přijde mi to jako carské Rusko, ale pak mi došlo, že je to vlastně něco trochu jiného, než vidíme v knihách nejčastěji. A hrozně dobře jsem udělala. Dále jsou to postavy. Miluju každou z nich. Nejvíce samozřejmě šéfa Kaze Brekkera, který oplývá sarkasmem, který jen tak někdo nemá. Ale i další Inej, Jasper, Wylan, Nina a Matthias. Jsou skvělí. Rozhodně co slovo to perla. Ten humor miluju.
Je těžké hledat vysloveně něco špatného. Možná jen, že se příběh chvílemi trochu táhl. Kniha je obrovská a obsáhlá a měla jsem občas pocit, že tam všechno trvá hrozně dlouho. Některé scény se mohly udát trochu rychleji, ale autorka tam dokázala obsáhnout tolik, že si snad ani všechno nemůžu zapamatovat.
Celkově se mi kniha moc líbila. Její četba mi sice zabrala více času, než jsem myslela, ale rozhodně čtení nelituju. Rozhodně musím vyzdvihnout humor a vymyšlený svět. Pod plno citátů bych se klidně hned podepsala a ještě poslední věc, je tam poměrně dost flashbacků a to všech postav. O to hůř se vám s nimi loučí, protože je poznáte opravdu do hloubky, až se může stát, že se tak nějak stali vaší rodinou. Jsem ráda, že to má druhý díl.