Než jsem tě poznala

recenze

Než jsem tě poznala je knížka, kterou opravdu nemůže číst každý. Pokud máte rádi černý humor, sarkasmus a především upřímnost, tak je tato kniha přímo pro vás. Tedy, ano, musíte mít náladu i na trochu té romantiky, ale – i když budu znít asi jako blázen - si myslím, že romantika je v téhle knížce spíš v pozadí. Ano, je to příběh o lásce, o tom není pochyb, ale já jsem se spíš celou dobu vžívala do pozice Willa. Mě ho vlastně nebylo líto, naprosto jsem ho chápala a taky jsem chápala to, co chtěl celou dobu udělat. No, ale dál už zacházet nebudu, to bych prozradila moc. Jinak Louisu jsem milovala hned od prvního okamžiku – bože ta ženská byla fakt šílená! Nejlepší na ní ale bylo to, že se nikdy nevzdala a prostě bojovala. Na příběhu se mi moc líbila interakce mezi Louisou a Willem a především to, jak se jejich vztah vyvíjel. Will a jeho všudypřítomný sarkasmus a do toho Lou a její ostýchavost. Celý příběh je neskutečně dojemný a ukazuje, jak je život nespravedlivý. Jojo Moyesová se opravdu vyznamenala, protože když dokáže někdo napsat knihu, u které se člověk směje a za chvilku brečí a pak se zase směje, tak je to opravdový umělec. Prostě dokonalé. No, knížku jsem zhltla za tři dny, a nakonec mě i mrzelo, že jsem jí přečetla tak rychle. A přiznávám se bez mučení, bulila jsem jak želva. Jasných a nefalšovaných pět hvězdiček.

Komentáře (0)