Nenávist napříč časem

recenze

Na pulty knihkupectví se dostal druhý díl série Rekke a Vargasová / Obscuritas od švédského spisovatele Davida Lagercrantze. Opět se pyšní jednoslovným úderným názvem, který tak nějak shrnuje veškerý obsah. Je tu Nenávist.

David Lagercrantz je pro mě opravdu zajímavý autor. Velkou pozornost si samozřejmě získal svým pokračováním série Milénium od Stiega Larssona, ale úspěšný byl i jeho životopis Zlatana Ibrahimoviće. Svou nejnovější řadu se rozhodl napsat ve stylu klasičtější detektivky ala Sherlock Holmes. Ostatně ústřední hrdina Rekke má s tímto světoznámým luštitelem záhad mnoho společného.

V nejnovějším případu se profesor Rekke za pomoci své Watson kolegyně Vargasové snaží objasnit tajemnou záhadu. Manžel čtrnáct let oficiálně mrtvé a pochované žena tvrdí, že má její fotku z nedávné doby. Prochází se na ní v Benátkách. Začínající vyšetřování ovšem naruší Rekkeho kostlivec z minulosti. Objeví se muž patřící mezi nejdrsnější zločince s kontakty ve vysokých kruzích, který má s profesorem nevyřízené účty z minulosti.

Případ zmizelé a znovuobjevené ženy je tak vlastně částečně postaven na vedlejší kolej, protože čtenář brzy začne tušit, že podstata příběhu je někde jinde. Zápletka je poměrně zamotaná, i díky vícero zainteresovaným osobám. Řada událostí je přikrytá mlhou a jen pomalu se odkrývají.

Ústřední hrdina ze začátku ani netuší, nakolik se pro něj události stanou osobními. Musím se přiznat, že podobné zvraty mě baví. Mám rád, když se do všeho připletou emoce z minulosti i přítomnosti jako v tomto případě. Navíc nebude jediný, u koho půjde o soukromé záležitosti.

Hodně mě bavil střet profesora Rekkeho, muže se skvělým pozorovacím talentem a mnoha dalšími vlastnostmi, proti hlavnímu padouchovi. Ten totiž svou velikostí v ničem nezaostává, naopak se zdá, že to bude neskousnutelný oříšek. Připravte se na souboj titánů.

Samotná detektivní linie se opravdu nese v atmosféře Sherlocka Holmese. Nečekejte po většinu doby žádné zběsilé tempo a akční honičky či střílečky. Výraznější gradace nastane až v samotném závěru a bude teda stát za to. Po většinu doby budete především žasnout nad dedukčními schopnostmi Rekkeho, zároveň ho trochu litovat i odsuzovat za jeho problémy se závislostí.

Přestože se tedy nese tato detektivka ve duchu klasičtějších příběhů, jedná se o poměrně temnou záležitost. Ostatně tomu napovídají i úderné názvy obou dílů ( Temnota a Nenávist). Veskrze ovšem nepůjde o litry krve nebo detailní popisy vražd. Přestože zlo je zde vykresleno dostatečně a vlastně je o to působivější.

Nutno podotknout, že knihy série Rekke a Vargasová nemusejí sednout každému, což se ostatně v ohlasech jasně projevuje. Za mě si ovšem nezaslouží označení průměrných detektivek. Mají totiž hodně silnou atmosféru, zajímavé postavy a nakonec i drtivý závěr. Nenávist se mi dokonce líbila o kus víc a myslím si, že má i větší potenciál zaujmout širší fanouškovské spektrum.

Jestliže tedy máte chuť na klasickou detektivku, chybí vám příběhy Sherlocka Holmese a nebojíte se i trochy temna, neváhejte se vydat po stopách tohoto detektiva a jeho kolegyně. Na posledních stránkách je naznačeno, že se dostávají k dalšímu případu. No já už se na něj budu určitě těšit.

Profesor Rekke coby novodobý Sherlock Holmes objasňuje další neřešitelný případ. Lze nalézt ženu, která sice podle všeho už čtrnáct let leží pochovaná na hřbitově, ale její manžel tvrdí, že ji zahlédl na fotografii ze současnosti?... více

Komentáře (0)