Některé ženy zvládnou cokoliv. Až na pár věcí. Těch nejdůležitějších.

recenze

Clare Eliasová je osmatřicetiletá majitelka několika obchodů s květinami. Je výborná manažerka a Království květin se vede velmi dobře. Když se svým manželem, o osm let mladším Marcem, otěhotní a čeká rovnou dvojčata, je si jistá, že zvládne i mateřství. Ví, že bude muset svůj osobní i pracovní život přizpůsobit dětem, ale věří si, že to dokáže. Přece to nemůže být těžší, než vést firmu.

Porod Clare překvapí na Štědrý den přímo na ulici. Tak takhle si příchod svých dětí na svět opravdu nepředstavovala. Narozením dětí se Clare otočí život úplně naruby. Nezvládá vůbec nic, ani děti ani domácnost, je nevyspalá, unavená, vystresovaná. Navíc necítí žádnou zvláštní mateřskou lásku nebo náklonnost. Sama má se svou matkou zvláštní, chladný vztah, dokonce ji oslovuje křestním jménem.
Rozhodne se tedy pro chůvu, protože má pocit, že dřív nebo později zešílí. Marc tím není zvlášť nadšený, jeho matka vychovala šest dětí a proto nechápe, proč to Clare nezvládá a chce přivést k dětem cizí ženu. I přesto nastupuje do rodiny temperamentní a krásná Jenna, která děti hravě zvládá a pomáhá i s domácností. Clare se pomalu dává dohromady a začne se vracet i do své práce. Tím také svého muže popouzí, nedokáže pochopit, že od tak malých dětí dokáže odcházet.
V rodině vzniká napětí, které však Clare zpočátku nevidí. Jednoho dne se však díky bratrovi Xanovi dozvídá, že Marc zabředl do velmi vážného problému, který může ohrozit i jejich celou rodinu. Poté ještě vážně onemocní malá Poppy. Clare je psychicky úplně na dně, ale konečně si uvědomuje, že své děti velmi miluje.
Na scéně se objevuje také Cooper, Američan, který chodí do Království květin několikrát týdně. Clare zjišťuje, že jí není tak úplně lhostejný.
Krize mezi manželi graduje, i když je Clare ochotná manželovi odpustit a problémy řešit. Nakonec vyvrcholí Marcovým zoufalým činem, který by srazil na kolena každou matku.

Knížka se mi četla moc dobře. Jak jsme u autorky zvyklí, je příběh vyprávěn z pohledu všech důležitých postav. Můžeme se tedy dovědět, jak se cítí Clare, co si myslí Marc, jaký život vede Jenna, jaká je Davina, Clařina matka, co trápí Xana, Clařina bratra a proč se v Království květin objevil Cooper. Tento styl psaní mi velmi vyhovuje, protože i když se vždy jedná o jinou postavu, je příběh vyprávěn v první osobě. Není tedy problém se do děje ponořit a vcítit se do jednotlivých postav. Několik „much“ bych určitě našla, například jsem moc nevěřila Marcovým náhlým změnám v chování a v jeho vztahu ke Clare. A trošku mě mrzí, že nebyl více rozveden příběh Xana, Clařina bratra, myslím, že potenciál by tam byl. Ale je pravda, že to už by asi bylo na úplně jiný příběh.

Knížku hodnotím velmi kladně, vyloženě mi sedí autorčin jazyk, kterým své příběhy vypráví. Za mě tedy velké ANO. Doporučuji.

„Dneska mi trvalo čtyři hodiny, než jsem nás všechny připravila,“ hlesnu
zdrchaně. „Nejdřív jsem nakojila dvojčata, pak jsem je musela přebalit, a když jsem je po přebalení a převlečení na pět minut odložila, abych se mohla osprchovat, Rowan se rozplakal tak, až z toho poblinkal celý kočárek i svoje zrovna čisté oblečení, takže jsem musela převléknout peřinky v kočárku, podruhé převléknout Rowana a to už chtěla Poppy znovu nakojit. Pořád jsem pozadu. Neumíš si představit, jak je těžké nakojit dvě děti najednou. Rowan mi navíc prso odmítá, takže ho musím nutit v podstatě násilím...“

Najednou se rozeštkám. Přikryju si ústa dlaněmi, abych dvojčata nevzbudila. Fran mě s pochopením vezme kolem ramen.

Hodnocení: 5/5

Komentáře (0)