Můj život u sousedů

recenze

Samantha pozoruje každý večer sousední rodinu, která je úplně jiná, než ta její. Dobrý nápad, zabydlet vedle sebe dva naprosto odlišné světy, to se autorce povedlo a i ony rozdíly popsala pěkně. Samanthina rodina se skládá pouze z ní, její sestry a matky, senátorky. Dům je obrovský, všechny vypiplané, dokonalý pořádek, hi-tec vybavení, lesk a kovy. Pan a paní Garrettovi od vedle mají osm dětí různého věku. Dům pro tolik lidí dost malý, pan Garrett vede nepříliš prosperující železářství, paní Garrettová se stará o děti. Obydlí mají neuklizené, všude se povalují hračky, děti dělají kravál, běhají, hrají si. Je předem jasné, že z těchto rodin nejlepší přátelé asi nebudou. Avšak Samantha s přísnou matkou právě po takovéto rodině touží.

Abych byla upřímná, kniha mě docela zklamala. Občas jsem se nudila, prvních cca 280 stránek se vlastně nic neděje. Pak je ale vyprávění vylepšeno docela originální zápletkou, nepamatuji si, že bych něco na tenhle způsob už četla, což mě docela potěšilo, takže závěr, ač předpokladatelný, až tolik nezklamal.

Uznávám, že se mi kniha nelíbila ne že by byla k ničemu nebo špatně napsaná, ale spíše tím, že nejsem cílový čtenář. Rozhodně je to pro mladší, řekla bych že kolem 15ti let bych ji hltala stránku po stránce. První láska, sex, přátelství, rodinné problémy. Hlavní hrdinka tohle všechno prožívá a my spolu s ní.

Ohledně stránky, jak je knížka napsána, se mi líbilo, kdy jeden z účastníků příběhu má mít jižanský přízvuk a do češtiny je to přeloženo mimo jiné tak, že každé slovo, co začíná písmenem o přidá v - vokno, vomáčka apod. Působí to napsáno sice docela zvláštně, ale cení se nápad.

Pokud jste tedy teenager, určitě se do ní pusťte, věřím, že najdete i nějaké to moudro pro vlastní život. Pokud ale, jako já, máte už dva a více křížků za sebou, oddechnete si sice u nekomplikovaného příběhu, ale ani to ve vás žádný extra dojem asi nezanechá.

Komentáře (0)