Malý princ

recenze

Příběh o ztroskotaném pilotovi, který v poušti potká malého zlatovlasého prince zná jistě každý. Přinejmenším o něm každý slyšel. Já si nikdy nebyla tak úplně jistá, co může být na takové uzoučké knížečce plné obrázků a s námětem malého chlapce tak skvělého, že ji spousta lidí objevuje, je součástí povinných četeb a mnoha lidem dokonce i částečně změnila pohled na svět. A teď už to vím. Je úplně jedno, kolik má tato knížka stran a že je psaná dětem - váha toho, co nám může dát, je obrovská.

Malý princ je chlapec. Čili myslí jako dítě. A to je jedno z kouzel knihy - porovnání s tím, jak myslí dospělí a jak děti. Jakou fantazii mají děti a jak se změní, když vyrostou. A jak jsou děti většinou mnohem moudřejší než mnozí dospělí.

Malý princ je čistý, neposkvrněný a nechápe chování lidí. Když vypráví o tom, jak navštěvoval různé planety, diví se lidem žijících na nich. K čemu je někomu, když je vlastníkem hvězd? Proč se někdo opíjí ze studu za to, že se opíjí? Proč vládnout planetě, na které nikdo nežije a toužit po dávání příkazů? A proto jsou pro něj dospělí divní.

Ve svém vyprávění toho Princ obsáhne ještě mnohem víc. Vypráví o své maličké planetce, kde opustil svou kytičku, vypráví o lišce, která mu vysvětlila krásu i bolest toho, když si někoho ochočí a tak nějak o životě. O tom, co opravdu přináší radost. Co je opravdu třeba opatrovat. A co je v životě doopravdy důležité.

Malý princ je zkrátka knížka, která vám svými myšlenkami může pomoci přehodnotit životní hodnoty. Může vám dodat odvahu. Otevřít oči. A především srdce. A třeba vám i dodá štěstí. Je na vás, co si z knihy odnesete, ale vězte, že trocha Malého prince a dětských, ale zároveň velkých myšlenek vám rozhodně neuškodí.

Komentáře (0)